Článek
Od roku 2021, kdy začal Andrej Babiš pobírat starobní důchod, pravidelně veřejnost informuje o své valorizaci. Naposledy tak učinil letos v polovině ledna, kdy se emotivně podivoval nad tím, že jeho valorizace je nižší než očekával.
Ve videu zaznělo: „Jurečka mi napsal dopis, vážení. Budu mít vyšší důchod o 270 korun. A ještě za pět dní v lednu mi přidá 45 korun. A ještě k tomu napsal dopis, vypadá to jako takový předvolební leták. Totiž říká, že se ty důchody zvýší o 358 korun. A jak to, že já mám jenom 270 plus 45? To je 315, to nesedí.“
Také jsem se pozastavil nad nízkou valorizací, protože Andrej Babiš v minulosti otevřeně přiznal, že mu byl přiznán důchod ve výši 19 tisíc korun a postupně se mu zvýšil na přibližně 22 tisíc korun. To je nadprůměrný důchod, a tudíž by i jeho valorizace měla být vyšší, než je zmiňovaný průměr 358 korun.
Pravidla dílčího důchodu
Je ale nutné si uvědomit, že Andrej Babiš část svého života žil a pracoval na Slovensku, takže v Česku pobírá takzvaný dílčí důchod. Část dob důchodového pojištění získal ze Slovenska a jeho český důchod je v poměru snížen tak, aby odpovídal dobám pojištění získaným v Česku. Proto je i jeho valorizace logicky nižší, je zkrácena v poměru k dílčímu důchodu, což je zcela běžné a má to tak mnoho lidí. Důležité je ale dodat, že tito lidé mají nárok na druhý důchod ze Slovenska (nebo jiné země), kde pracovali, což je i případ Andreje Babiše.
Něco mi ale stále nesedělo. Pamatoval jsem si, že v roce 2024 informoval o tom, že jeho důchod se zvýšil o celou valorizaci, jako by pobíral plný důchod. Buď se tedy Andrej Babiš zmýlil, nebo mu ČSSZ valorizaci spočítala chybně a nebo se mu důchod v loňském roce nečekaně výrazně snížil. Abych se ujistil, jak to doopravdy je, napsal jsem tiskovému mluvčímu hnutí ANO dotaz, jestli Andrej Babiš pobírá dílčí důchod a v jakém poměru.
Překvapivý telefonát
Překvapilo mě, že se neozval mluvčí, ale zavolal mi osobně Andrej Babiš. Bylo poznat, že ho otázka jeho důchodu trápí a měl snahu situaci objasnit. Zmínil, že důchod pro něj není rozhodující a stejně ho posílá samoživitelkám nebo na jiné dobročinné účely. Potvrdil, že pobírá také dílčí důchod na Slovensku, ale nechce tím komplikovat svá vyjádření, aby byla pro veřejnost srozumitelnější. A zopakoval, že zmiňované nepřesné video mělo sloužit hlavně jako projev nesouhlasu s vládní důchodovou reformou, která podle něj důchodce poškozuje.
Zajímavá ale byla část, kdy hovořil o výpočtu důchodu a částečně také o zásluhovosti. Připomněl, že na daních v Česku odvedl více než 300 milionů korun, ale že tyto peníze se mu v důchodu nijak nezohlednily. Což je správně, protože při výpočtu důchodu daně roli nehrají, počítá se jen odvedené sociální pojištění (konkrétně se zohledňují výdělky, které zakládají účast na pojištění).
A poté mě Andrej Babiš překvapil znovu. Naznačil totiž, že současný výpočet důchodu možná není tak spravedlivý, a dokonce by se mělo uvažovat o tom, že by se v důchodu měly zohledňovat i zaplacené daně. „To, že se nepočítají daně, považuji za zvláštní a myslím, že by se mohlo diskutovat o změně,“ zmínil Andrej Babiš. A z dalšího vyjádření jsem pak pochopil, že se mu také úplně nelíbí nízká zásluhovost českých důchodů.
Zásluhovost je potlačena
Shrňme si fakta. Důchody v Česku jsou opravdu solidární a zásluhovost je do značné míry potlačena. Po zavedení takzvaných redukčních hranic se vyšší výdělky do důchodu započítávají jen omezeně a nad určitou hladinu už se nezohledňují vůbec. Do roku 2015 to neplatilo, a ten, kdo platil vysoké sociální odvody a měl hodně odpracovaných let, klidně mohl získat důchod ve vyšších desítkách tisíc korun. Dnes funguje omezení a výše přiznávaných důchodů je fakticky zastropována bez ohledu na výdělky.
Když se podíváme na statistiky, většina lidí pobírá velmi podobné důchody. Ano, máme extrémy s nízkými i velmi vysokými důchody, ale nejvíce lidí pobírá důchod plus minus pár tisíc kolem průměru, který je nyní asi 21 tisíc korun. A je zajímavé, že průměrný důchod je téměř srovnatelný s mediánem, což je zásadní rozdíl třeba oproti průměrné mzdě, kde většina lidí na průměr nedosáhne.
Odvážný nápad s daněmi
Ale vraťme se k vizi Andreje Babiše. Pokud by se při výpočtu do nějaké míry zohledňovaly i daně, nepochybně by to zásluhovost zvýšilo. Lidé, kteří platí v Česku velmi vysoké daně, by získali vyšší důchody a polepšili by si vůči těm s nízkými daněmi, už kvůli daňové slevě na poplatníka. Bylo by to mimochodem v souladu také s dřívějším nálezem Ústavního soudu, který konstatoval, že při výpočtu důchodů by se měl brát ohled na zásluhovost. (V posledních letech přitom politici některými svými ad-hoc zásahy zásluhovost u důchodů spíše snižují.)
Nápad Andreje Babiše si nepochybně zaslouží hlubší diskusi. Už s ohledem na to, jak se mění struktura české ekonomiky, nebo s vědomím, že dnes už je možné živit se i takovou prací, z níž se sociální pojištění vůbec neplatí. Jde třeba o příjmy z pronájmu nemovitostí, obchodování na burze nebo s kryptoměnami a jiné pasivní příjmy. Ostatně i výplata zisku z firmy je daněna jen srážkovou daní. A o tom, že musíme daňový i důchodový systém přizpůsobit 21. století, dlouhodobě mluví nejen politici, ale i odborníci.
Z nedorozumění se tedy nakonec vyvinula politická vize a bude jistě zajímavé sledovat, jestli ji Andrej Babiš a hnutí ANO rozpracují do větších detailů. Jak už dříve nastínili, před podzimními volbami chtějí představit svůj vlastní návrh důchodové reformy a otázka výběru daní v něm má hrát významnou roli.
