Článek
Podmínky pro předčasný důchod se od roku 2023 zpřísnily a výrazně se zvýšilo i krácení za předčasnost. Zatímco dříve měly první dva roky (počítáno zpětně od důchodového věku) nižší míru krácení, po novele se krácení sjednotilo na 1,5 % výpočtového základu za každých započatých 90 dnů předčasnosti.
Velkou pozornost proto poutá nové zvýhodnění pro lidi, kteří získali 45 let důchodového pojištění. Ti totiž mají nárok na poloviční krácení za celé období předčasnosti, konkrétně tedy 0,75 % výpočtového základu za každých 90 dnů.
Fakticky to znamená, že zatímco při plném krácení se důchod za každý cyklus snižuje zhruba o 250 až 500 Kč, při polovičním krácení lze počítat pouze s částkou kolem 125 až 250 Kč. Což je z mého pohledu dost výhodné, zvláště když si uvědomíme, že jde dokonce o nižší míru krácení než v době před zpřísněním.
Jenže radost rychle přechází, když si budoucí důchodce prostuduje podmínky pro získání nižšího krácení. Do zmíněných 45 let důchodového pojištění se totiž nepočítají všechny získané doby a hodně lidí bohužel podmínku nedokáže splnit.
Úplně bez šance to ale není, protože do potřebných dob se toho nakonec počítá více, než to původně vypadalo. Detailně jsem prostudoval související legislativu a podařilo se mi objevit a ověřit některé další situace, které se hodnotí. Například se nakonec potvrdilo, že se počítá čtyřletý učební obor s maturitou. Kompletní aktuální seznam zohledňovaných dob a postup, jak si nárok na poloviční krácení ověřit v důchodové evidenci, jsem popsal v tomto článku.
Velký zájem, málo úspěšných
Pozoruji, že zájem o poloviční krácení je opravdu velký. Píše mi hodně lidí, kteří dokonce zvažují předčasný důchod, pokud by na potřebných 45 let dosáhli. Někteří kvůli tomu dokonce posunuli odchod do důchodu na leden 2026, kdy novinka začala platit.
Bohužel se ale naplňují mé dřívější obavy, že poloviční krácení zdaleka nebude pro všechny. Procházel jsem řadu důchodových evidencí od těch, kteří v dohledné době plánují odchod do důchodu, a mnohdy končí na 43 nebo 44 letech. A to i když za sebou mají třeba 35 let nebo více nepřetržité práce.
Zrovna nedávno jsem řešil případ ženy, která pracuje od roku 1984, aniž by byla jediný den na úřadu práce, a neměla ani žádnou dlouhodobější nemocenskou. V některých letech dokonce měla ještě brigády a v evidenci nemá žádné mezery v pojištění. A přesto jí ještě více než dva roky chybí, aby na poloviční krácení dosáhla. Podobné situace nejsou výjimečné.
Potíž je hlavně ve studiu, které se až na výjimky nepočítá. Čím déle člověk studoval, tím více se snižuje jeho šance na to odejít do předčasného důchodu za výhodnějších podmínek. Prakticky bez šance jsou vysokoškoláci, kteří paradoxně dříve dosáhnou na řádný důchodový věk, než aby se jen přiblížili potřebné hranici 45 let.
Větší šanci v tomto ohledu mají ženy, které studium v nějaké formě kombinovaly s mateřstvím a péčí o děti, ale těch případů zase tolik zřejmě nebude. Případně pokud někdo studoval takzvanou střední školu pro pracující, kde se doby studia kryly se zaměstnáním, nebo vojenskou školu s internátním režimem.
Obecně jde ale spíše o méně časté situace. A stručně řešeno: ten, kdo studoval klasickou střední školu s maturitou nebo byl nějakou dobu na úřadu práce, má jen malou šanci, aby na poloviční krácení dosáhl. V budoucnu se navíc situace ještě zhorší, protože učení zahájené po 1. září 1984 se do potřebných 45 let přestane počítat, což osobně považuji za docela nešťastné. Lidé v učebním oboru totiž během studia částečně pracovali.
Řešení pro „nápravu“ moc není
Bohužel neexistuje příliš mnoho způsobů, jak případné chybějící doby pojištění dodatečně získat. Dostávám k tomu hodně dotazů, lidé se snaží vymyslet různé „triky“, ale většina z nich je k ničemu. Například registrace na úřadu práce vůbec nepomůže, protože nezaměstnanost se v tomto případě nepočítá, a to ani s pobíráním podpory. Neschopenka mimo pracovní poměr nebo předdůchod jsou v tomto ohledu také „k ničemu“.
Určité možnosti přináší dobrovolné doplacení pojištění, které se pro potřeby polovičního krácení počítá. Ale ani tady to není bez omezení. Předně je nutné si uvědomit, že nelze doplácet doby „navíc“. Nemůžete si například doplatit rok 2025, kdy jste měli zaměstnání, protože za jeden rok nelze získat více než 365 dnů (366 při přestupném roku). A běžné mezery v pojištění lze zase volně doplácet jen jeden rok zpětně od data přiznání důchodu.
Je ale možné si zpětně doplatit například studium nebo nezaměstnanost bez podpory, obojí po roce 1996. Pokud jste například byli v roce 2025 na úřadu práce, tak si můžete za toto období zaplatit dobrovolné pojištění a pak se vám bude počítat. Takový postup ale doporučuji spíše jen v případě, že vám chybí nanejvýše pár měsíců do potřebných 45 let, aby se to vyplatilo z hlediska finanční návratnosti. Jeden měsíc dobrovolného pojištění totiž stojí 3 428 Kč. (Možnosti doplácení pojištění jsem detailněji popsal v tomto článku.)
Jak jste na tom s dobami pojištění? Zvažujete předčasný důchod a vyjde vám to na poloviční krácení? Napište mi svou zkušenost, budu diskusi pod článkem sledovat.
