Článek
Pro získání nároku na starobní důchod je nutné vedle dosažení potřebného věku získat také minimální doby důchodového pojištění. V současné době je nutné mít 35 let pojištění, případně 30 let bez započítání náhradních dob. Zatím platí stejná podmínka pojištění také pro předčasný důchod, od října 2024 se však zpřísní a bude nutné získat bez výjimky 40 let.
Na první pohled nejde o nijak nepřekonatelné podmínky. Pokud někdo pracuje víceméně celý život, případně k tomu vychová jedno, dvě nebo tři děti, není problém na 35 let dosáhnout. Nežijeme ale v ideálním světě a někteří lidé bohužel podmínku nesplní, i když se snaží.
Často se přitom dostanou do situace, kdy mají většinu „splněno“, ale do 35 let jim chybí pár měsíců. Většinou jde o lidi, kteří již dosáhli důchodového věku, ale třeba jim půl roku chybí. Když jsem se setkal a dělal rozhovor s Janou Maláčovou v době, kdy byla ministryní práce a sociálních věcí, vyprávěla mi, že počet těchto lidí přibývá. Jí konkrétně se pak tyto případy dostávaly na stůl v rámci takzvaných žádostí o odstranění tvrdosti zákona.
Zamítnuté žádosti o důchod
Předpokládám, že situace se od té doby příliš nezměnila. Ostatně i statistiky opakovaně ukazují, že Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) každý rok zamítne přibližně 6 až 7 tisíc žádostí o důchod a v drtivé většině případů jde právě o chybějící doby pojištění. A osobně se obávám, že v následujících letech čísla porostou, už třeba kvůli tomu, že od roku 2009 se do důchodu nepočítá doba studia.
Bohužel v Česku neexistuje mechanismus, který by dokázal tyto situace vyřešit tím, že například při méně než jednom chybějícím roku by se starobní důchod přiznal, ale byl mírně krácen, což je praxe v některých jiných evropských státech. Naštěstí ale existují určité postupy, jak situaci vyřešit, a proto jsem sepsal rady, jak postupovat.
1. Někdy stačí vyčkávání či úřad práce
Překvapuje mě, kolik lidí si neuvědomuje, že důchodové pojištění se pro potřeby důchodu započítává pouze jako celé roky. Pokud máte například 34 let a 340 dnů pojištění, do důchodu se započítá pouze 34 let a zbylých 340 dnů „propadne“. V některých případech, třeba když chybí jen řádově týdny nebo nižší měsíce, stačí pracovat o něco déle (klidně stačí i malý úvazek, z něhož se hradí sociální odvody) nebo si dobrovolně na určitou dobu platit důchodové pojištění.
Případně je možné se přihlásit do evidence na úřadu práce, která se do důchodu v omezené míře také počítá. I doba bez pobírání podpory v nezaměstnanosti se počítá až v délce 3 let. Je ovšem nutné počítat, že pro potřeby důchodu se počet dní na úřadu práce krátí na 80 %.
2. Dohledání dokladů pro mezery v pojištění
I rychlý pohled do Informativního listu důchodového pojištění (IOLDP) nebo do Informativní důchodové aplikace (IDA) dokáže snadno odhalit problematická místa v důchodové evidenci. Zvláště evidence z 80. nebo z počátku 90. let může být neúplná a někdy stačí zapátrat ve starých dokladech nebo je získat jiným způsobem, ať už jde o práci, studium nebo třeba civilní službu. Například možnosti dokládání chybějících dob týkající práce jsem popsal v tomto článku, v některých případech vám mohou poradit i úředníci ČSSZ.
Evidence pojištění v IOLDP ukáže všechny mezery.
Mám s tím i nedávnou osobní zkušenost. Můj otec na přelomu let 1979 a 1980 studoval strojírenství na střední průmyslové škole. Studium nedokončil a ani ho tedy neměl v důchodové evidenci. Do důchodu se ale počítá i nedokončené studium, a tak stačilo, aby mu škola vystavila potvrzení, že tam studoval. A hned tak získal pár měsíců pojištění navíc.
Potvrzení školy o studiu (počítá se i nedokončené).
Dohledání dokladů a potvrzení samozřejmě mohou využít i lidé, kteří mají minimální dobu důchodového pojištění splněnou, ale někde se jim klidně mohou „válet“ nějaké zapomenuté měsíce. Občas mohou dát dohromady i jeden další rok pojištění, což ve výsledku zvýší důchod až o několik nižších stovek korun.
3. Zpětné doplacení důchodového pojištění
Už jsem zmínil, že pojištění je možné platit dobrovolně, když třeba nemáte práci. Do určité míry si ho ale můžete doplatit i zpětně. Bez jasného důvodu, který stanovuje zákon, je možné zpětně doplatit pouze 1 rok, a to v období bezprostředně předcházejícímu podání přihlášky. Jsou nicméně i situace, které lze zpětně doplácet ve větším rozsahu, a to v souhrnné délce až 15 let. Jejich kompletní výčet jsem popsal v tomto článku. I zpětné doplacení se hradí vždy v aktuální výši pojištěného, která je pro rok 2024 stanovena na 3078 korun.
4. Odložený starobní důchod
Pokud ani jedna ze zmíněných možností nepovede k překročení minimální hranice důchodového pojištění, existuje ještě jedna alternativa, a tou je takzvaný odložený starobní důchod. Můžete jít do důchodu o 5 let později po dosažení důchodového věku a v takovém případě se minimální doba pojištění snižuje na 20 let, případně 15 let bez náhradních dob. (Zároveň je ale nutné dodat, že v tomto případě se vždy počítá důchodový věk muže stejného data narození, snížení věku za děti u žen se nezohledňuje.)
Pětileté čekání je poměrně přísné, a proto vláda v rámci návrhu velké důchodové reformy počítá se zmírněním této podmínky. Konkrétně se čekací doba 5 let má zkrátit na 2 roky. To už je z mého pohledu dosažitelná hranice. Zda to ale bude nakonec schváleno a kdy zmírnění podmínky začne platit, nyní nelze předvídat.
Zdroje: Zákon o důchodovém pojištění (106/1999 Sb.), počty zamítnutých žádostí o důchod, návrh důchodové reformy (VeKLEP), osobní zkušenosti a dotazy čtenářů
