Článek
Od začátku roku 2023 začal stát vyplácet takzvané výchovné k důchodu, které oceňuje péči o děti. Cesta od prvního nápadu, který přinesla KDU-ČSL v roce 2018, byla trnitá. Část politiků na výchovné měnila názor a nakonec bylo prosazeno krátce před sněmovními volbami v roce 2021. A paradoxně už předtím, než se začalo reálně vyplácet, se objevily kritické hlasy od části politiků i odborníků.
Výchovné kritizoval například současný ministr financí Zbyněk Stanjura, který prosazoval jeho omezení, i Národní ekonomická rada vlády (NERV), která navrhovala rovnou jeho zrušení. Nakonec se po politických debatách ve vládní koalici dospělo k tomu, že se výchovné rušit nebude, ale postupně bude nahrazeno jiným mechanismem.
Já osobně jsem velmi rád, že bylo výchovné zavedeno a začalo se vyplácet. To, že výchova dětí má přímý negativní dopad na výši budoucího důchodu žen, se vědělo celé roky, ale nic se s tím nedělalo. I v důsledku toho pak mívaly ženy nižší důchody než muži, a zvláště v případě, že ovdověly, se dostávaly do finančních problémů.
Výchovné oceňuji i přes nedostatky
Zvýšení důchodu o 500 korun za každé vychované dítě pomohlo nepříznivou situaci zmírnit. Výchovné navýšilo ženám důchody, a byť to bylo uděláno nesystémově, formou pevně dané dávky, je to skvělá zpráva. Zavedení výchovného navíc doporučila důchodová komise vedená ekonomkou Danuší Nerudovou, ve které byli zástupci tehdejší vlády i opozice, takže jde o určitý politický kompromis, který v posledních letech vídáme spíše výjimečně.
Výchovné podporuji, přestože má podle mě několik nedostatků a nespravedlností:
- Po úmrtí důchodce nemůže výchovné přejít na manžela či manželku, a to i když zemře třeba měsíc po odchodu do důchodu.
- Lidé, kteří již dosáhli důchodového věku, pobírají invalidní důchod a chybí jim například doba pojištění, musí na výchovné čekat až do 65 let.
- Když jde o hraniční situace, nejsou pravidla započítávání výchovy pro nárok na výchovné dostatečně pružná. Pokud se například rodiče rozvedli v době, kdy bylo dítěti 9 let, a to bylo následně svěřeno do péče otce, může se stát, že matce se započítá 9,5 roků výchovy a otci 8,5 roků. Celé výchovné ale připadne matce.
Rušení a omezování nepodporuji
Přesto všechno bych výchovné nerušil a nechal bych ho zachované i do budoucna. Jakékoliv omezování by přineslo jen nepochopení a pravděpodobně také další nespravedlnosti, protože by se musela udělat čára mezi těmi, kteří by nárok měli, a těmi, kteří by ho ztratili. A také si myslím, že je nesmyslné rušit nebo omezovat něco, co bylo nedávno zavedeno.
V současné době vláda přemýšlí o tom, že v budoucnu, pravděpodobně někdy po roce 2026, bude výchovné jako mechanismus zrušeno (týkalo by se to nových důchodů, již přiznané výchovné by zůstalo beze změny). Nahradit by ho měl nový nástroj v podobě rodičovského vyměřovacího základu. To znamená, že rodič, který byl s dítětem na rodičovské dovolené, bude mít do důchodu započítávány „fiktivní“ výdělky ve výši průměrné mzdy.
Myslím si, že výchovné by mělo být zachováno i poté, co bude tento rodičovský vyměřovací základ zaveden. Bylo by to sice dvojité ocenění výchovy, ale je to oprávněné. Zvláště v okamžiku, kdy vláda nakonec ustoupila od svého záměru, že bude možné posílat jedno procento svého důchodového pojištění na důchody rodičů a prarodičů. Pouze bych u nově přiznávaného výchovného po zavedení rodičovského základu zrušil valorizaci, čímž by postupně docházelo k „rozmělňování“ hodnoty výchovného v čase.
