Článek
Jedním ze statistických ukazatelů, který ovlivňuje výši nově přiznávaných důchodů, je výše reálné mzdy v Česku. Každý rok vláda vydává nařízení, podle kterého se nové důchody počítají.
Součástí nařízení jsou takzvané koeficienty, podle kterých se přepočítávají výdělky v minulosti, aby odpovídaly dnešní úrovni a nedocházelo ke zkreslení tím, že třeba v 90. letech byly výrazně nižší mzdy. Cílem také je, aby nové důchody odpovídaly současné době a nezaostávaly za celospolečenským růstem mezd a cen.
Vzhledem k tomu, že mzdy kontinuálně rostou, jsou nově přiznávané důchody vždy o něco vyšší. Výjimku v tomto ohledu představoval rok 2022, kdy proběhly dvě mimořádné valorizace, které zvýhodnily důchody přiznané o rok dříve. Přestože tedy důchod přiznaný v roce 2022 byl nižší než ten, který je přiznán v roce 2023, poté, co se valorizoval, tak úroveň letošního důchodu překonal.
Tento setrvalý růst nových důchodů bude pokračovat i v dalších letech, ale podle aktuálních plánů vlády by se rychlost tohoto růstu měla mírně zpomalit. Konkrétně by měla pomaleji růst zásluhová část důchodu, tedy procentní výměra.
Co ovlivňuje výši důchodu
V současné době výši procentní výměry ovlivňují dva ukazatele:
- Doba důchodového pojištění – Jde o odpracované roky a náhradní doby. Platí, že čím delší doba pojištění, tím více se do důchodu započítávají celoživotní výdělky z práce. Určitým omezením je, že se vždy započítávají jen celé roky pojištění. Pokud tedy při žádosti o důchod máte 43 let a 350 dnů pojištění, do důchodu se započítá pouze 43 let a 350 dnů pak „propadne“.
- Výdělky od roku 1986 do roku, který předchází žádosti o důchod – Všechny výdělky, ze kterých se odvádí sociální pojištění, se počítají do důchodu, a jak již bylo řečeno, vždy jsou přepočítávány na hodnotu v současnosti. Započítávání výdělků limitují takzvané redukční hranice, které zajišťují, že výdělky nad určitou hranici se do důchodu počítají omezeně nebo vůbec. To zjednodušeně zvyšuje solidaritu a snižuje zásluhovost.
Od roku 2026 by mělo postupně docházet k úpravám u obou parametrů, a to tak, aby se meziroční nárůst nových důchodů zpomalil. V letech 2026 až 2035 by mělo postupně docházet ke zpomalení tempa růstu výše důchodu o 150 až 200 korun každý rok, uvádí Ministerstvo práce a sociálních věcí v propozicích k reformě. Důchody přiznávané v letech 2023 až 2025 by tímto opatřením neměly být dotčeny.
Omezení výdělků i doby pojištění
Konkrétně toho má být dosaženo tím, že výdělky do první redukční hranice (na úrovni 44 % průměrné mzdy), které se nyní započítávají ze 100 %, budou započítávány o několik procent méně. A v případě zohledňování doby důchodového pojištění má jít také o mírnou redukci – zápočet ve výši 1,5 % výpočtového základu (výdělků) za každý rok pojištění se sníží o několik setin procenta.
Přesné parametry zatím nebyly oznámeny a budou známy až ve chvíli, kdy Ministerstvo práce a sociálních věcí představí konkrétní legislativní návrh důchodové reformy, což se očekává v nejbližších měsících.
Podstatné je, že v rámci tohoto opatření nebude docházet k dalšímu snižování zásluhovosti, protože krácení bude realizováno u výdělků pod první redukční hranicí, která se všem počítá stejně.
