Článek
Petr Pavel je momentálně ve velmi výhodné pozici a může ukázat svou sílu. Vláda Petra Fialy totiž potřebuje co nejrychleji schválit zákon, který sníží červnovou valorizaci důchodů, aby se vyhnula problémům s ústavností.
Klíčové je v tomto ohledu datum 22. března, do kdy podle dosavadního zákona musí vláda schválit nařízení o provedení mimořádné valorizace. Zákon totiž stanovuje, že se tak musí stát do 50 dnů od konce měsíce, kdy byly splněny podmínky pro mimořádnou valorizaci, což byl leden.
I důvodová zpráva k zákonu uvádí, že pokud by zákon do tohoto data nevyšel ve sbírce zákonů, může být změna valorizace v rozporu s ústavou. I proto se vláda rozhodla pro schválení využít stav legislativní nouze, aby vše urychlila.
Nečekaně silná pozice
Pokud bude nový prezident chtít, může schválení velmi zásadně zkomplikovat. Opoziční hnutí ANO i SPD už opakovaně avizovala, že budou schvalování brzdit, takže projednávání v Poslanecké sněmovně může trvat i několik dnů. Poté ještě zákon musí projít Senátem, takže je pravděpodobné, že se k Petru Pavlovi dostane někdy v polovině března, tedy krátce poté, co proběhne jeho inaugurace.
A tady může Petr Pavel rozehrát velkou hru. Ústava mu totiž dává lhůtu až 15 dnů, než případně zákon vetuje a vrátí poslancům k přehlasování. A je téměř jisté, že pokud se k tomuto kroku rozhodne, vláda mezní termín nestihne.
Pak tedy může vláda díky své poslanecké většině zákon „protlačit“ na sílu a riskovat, že ho zruší Ústavní soud, nebo může svůj pokus vzdát a důchody v červnu valorizovat podle stávajících pravidel. To by znamenalo zvýšení průměrného důchodu o více než 1700 korun. Petr Pavel se tak může stát tím, kdo nakonec opravdu rozhodne o tom, kolik peněz navíc důchodci v červnu dostanou.
Velké rozhodování
Petr Pavel již řekl, že si vše podrobně nastuduje a poté oznámí své stanovisko. Mnohem významnější roli nicméně mohou hrát i jeho případné úvahy o tom, jak bude v budoucnu vystupovat vůči vládě. Jinými slovy, může si „vykolíkovat“ prostor a vylepšit svou pozici pro další jednání, například o chystané důchodové reformě, v rámci níž se chce také angažovat.
Nabízí se mu i možnost začít velmi šikovně ovlivňovat to, jak ho vnímá veřejnost. Protikandidát Andrej Babiš ho v kampani opakovaně nazýval „vládním kandidátem“. A Petr Pavel tak může hned na začátku tuto nálepku strhnout a ukázat, že to není pravda a že dokáže vládu potrápit. Andreje Babiše navíc volila významná část důchodců a tímto si nový prezident může získat jejich přízeň.
Pokud by se ale rozhodnul situaci komplikovat, mohl by naštvat některé své voliče, kteří od něj očekávají, že bude spíše nekonfliktním prezidentem. Jeho předchůdci Václav Klaus i Miloš Zeman často využívali (až zneužívali) své prezidentské postavení, ohýbali ústavu takřka na hranu a prosazovali své osobní politické priority. A Petr Pavel chce být tím, kdo chce svůj úřad vykonávat spíše nadstranicky a bez politických her.
Rozhodování Petra Pavla tedy nebude jednoduché a bude jistě zajímavé sledovat, k jakému závěru dospěje. Na osobních schůzkách si vyslechl argumenty ministra Mariana Jurečky i Karla Havlíčka a Aleny Schillerové z opozice a na odborná stanoviska se nepochybně bude doptávat i odborníků, například těch na ústavní právo.
Má tedy skvělou příležitost ukázat, že bude prezidentem, který se bude rozhodovat na základě odborných informací, a nikoliv na základě emocí či osobních zájmů. Uvidíme, jak se k celé záležitosti nakonec postaví.
