Článek
Slyšíme to z mnoha stran. Ministr financí Zbyněk Stanjura opakovaně zmiňuje, že „důchod není pojistka“ a byl by rád, kdyby lidé sociální odvody nevnímali jako jediné zajištění na stáří. „Nesprávně říkáme sociální pojištění, ale ona je to ve skutečnosti daň. Rovná daň – všichni platí stejným procentem ze svých příjmů. Jsem pro, aby se sociální pojištění přejmenovalo na sociální daň,“ řekl například v tomto rozhovoru.
Také penzijní společnosti si občas postesknou, že část lidí si vůbec nevytváří úspory na stáří. Naposledy tomu tak bylo na jejich červnové konferenci k vývoji třetího pilíře v dalších letech. Z průzkumu STEM/MARK, který si nechala zpracovat Asociace penzijních společností ČR a na konferenci ho prezentovala, vyplynulo, že bezmála třetina lidí (32,6 procent) si rezervy na stáří vůbec nevytváří.
Jde zhruba o číslo, které se v různých průzkumech objevuje dlouhodobě a opakovaně, takže situace se v podstatě nijak nelepší. A zřejmě se ani nezlepší, přestože k tomu politici, finanční poradci nebo penzijní fondy budou opakovaně vybízet.
Neušetří ani korunu
Už méně totiž zaznívá, že část lidí zkrátka na penzijní spoření nemá peníze. Přímo na zmíněné konferenci na to upozornila také ekonomka a bývalá rektorka Danuše Nerudová. „Ve třetím pilíři se pořád snažíme řešit lidi, kteří si nemůžou spořit. Z těch čísel vyplývá, že si 32 procent lidí nespoří. Logická návaznost na to je, že 32 procent domácností končí každý měsíc na nule. S touto částí nelze nic udělat,“ uvedla Nerudová.
„Třetí pilíř této skupině prostě nepomůže. Oni v určitém časovém okamžiku ve svých produktivních kariérách nemají ani tu stovku, aby si měsíčně odkládali,“ dodala ekonomka.
Skutečnost, že v Česku je zhruba 30 procent domácností, které nemají našetřené peníze ani na nečekané výdaje, potvrzují i jiné průzkumy. V tomto ohledu zkrátka nepomohou žádné legislativní změny ani jiné pobídky. Lidé, kteří žijí od výplaty k výplatě, si žádné spoření nezaloží.
Část lidí si v důchodu nepohorší
Částečně se do toho promítá i to, že starobní důchody jsou rovnostářské a zajišťují vysoký náhradový poměr u nízkopříjmových lidí. Takže platí, že čím nižší má člověk výdělky, tím vyšší je jeho náhradový poměr důchodu. A protože důchody se na rozdíl od mzdy vyplácejí v čistém, může se stát, že část lidí pobírá důchod dokonce téměř na úrovni svých příjmů, případně mají dokonce důchody o něco vyšší. To platí hlavně pro ty, kteří mají vysoký počet odpracovaných let a mzdu kolem té minimální.
„Při nastavení našeho prvního pilíře 50 procent lidí nepotřebuje žádné spoření, protože jdou do penze se 70 nebo 80 procenty své bývalé čisté mzdy. A to je realita,“ vysvětlil na konferenci bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok. A dodal, že náhradový poměr na úrovni 100 procent mají lidé, kteří pobírají polovinu průměrné mzdy, což je nyní zhruba 20 600 korun hrubého.
Zdroj informací: Konference APS ČR (21.6.2023)
