Článek
Už několik let píšu články, ve kterých se snažím lidem radit, jak řešit důchodové záležitosti, aby se jim nestalo, že ve stáří nebudou mít nárok na důchod. Pravidelně se tak ke mně dostávají i příběhy těch, kteří opravdu žádný důchod nemají, případně jen velmi nízký.
Některé příběhy jsou smutné a nešťastné, část z nich ale pramení jednoduše z toho, že lidé mnoho let ignorovali realitu toho, jak je nastaven důchodový systém.
Mezi ně řadím i příběh 76leté paní Jany z Nového Světa na Chebsku, která nemá nárok na starobní důchod ani na výchovné za děti. O jejím osudu zveřejnil v reportáži Český rozhlas a mě velmi zklamalo, možná až naštvalo, jakým způsobem byl její osud prezentován. Tedy že je nějaká chyba na straně státu. V jejím případě si ale myslím, že byla jen lhostejná.
Byla v domácnosti
Ve stručnosti popíšu, o co v reportáži jde. Paní byla téměř celý život ženou v domácnosti. Starala se o domácnost a hospodářství a důvodem, proč se jí nic nepočítalo do důchodu, byla skutečnost, že se i v době komunismu „drželi“ jako soukromí zemědělci. Manžel celou dobu pracoval a po práci se také věnoval hospodářství. Ona sice pracovala, ale „mimo systém“.
Z reportáže vyplývá, že v podobném režimu paní Jana fungovala i po roce 1989. Poté, co její manžel odešel do důchodu, žili oba z jeho penze. Když manžel zemřel, zůstala bez peněz od státu a čeká na vyřízení vdovského důchodu. Syn paní Jany, který je starostou a řeší za ni úřední věci, v reportáži naznačuje, že je to chyba státu: „Tohle je nečekaný důsledek toho, že se rodiče za komunistů nedali a udrželi se jako soukromí zemědělci až do pádu režimu. Máma dělala celý život, ale jako soukromý zemědělec, který vlastně právně neexistoval. Takže se jí do penze nepočítá nic.“
Tendenčnost této reportáže mě zaráží a rád bych uvedl několik důležitých věcí, které příběh uvedou do kontextu:
- Paní Jana dosáhla důchodového věku před rokem 2010, takže pro získání nároku na starobní důchod jí stačilo získat 25 let důchodového pojištění. A dnes jí dokonce stačí jen 20 let, protože má více než 67 let (dle § 29 zákona o důchodovém pojištění). Část těchto let získala tím, že před svatbou pracovala a poté vychovala dvě děti, které se jí do důchodu počítají v podobě náhradní doby.
- Po celou dobu v novém režimu, kdy již byly volné podmínky podnikání, se zřejmě vůbec nepokusila platit odvody na důchod. V roce 1990 jí bylo 43 let a minimálně od roku 1996, kdy začal platit současný zákon o důchodovém pojištění, si mohla platit odvody dobrovolně. Případně mohla starost o hospodářství řešit jako OSVČ. Snadno tak chybějící roky z doby komunismu mohla „dohnat“, nic z toho ale podle reportáže neudělala.
- Paní si mohla důchodové pojištění dobrovolně platit alespoň od okamžiku, kdy neúspěšně žádala o starobní důchod. Je možné, že jí to dokonce poradili úředníci, a pokud ne, mohl tak učinit její syn, který by jako starosta měl mít o základní legislativě povědomí.
- Nejde o nic nečekaného, ale prostý důsledek toho, že paní celá devadesátá a nultá léta jednoduše pracovala takříkajíc „načerno“. Důsledků tohoto rozhodnutí si musela být vědoma, zvláště když se o práci bez účasti na pojištění poměrně často mluví.
Nejde o problém státu
Na reportáži veřejnoprávního Českého rozhlasu mě zaráží zejména to, že se snaží naznačovat, že existuje nějaký problém na straně státu, tedy že na něco „doplácí“. Ve skutečnosti šlo o dobrovolné rozhodnutí paní Jany a takto by mělo být i prezentováno – doplácí pouze na to, že zcela ignorovala své důchodové zajištění.
Mrzí mě také, že Český rozhlas v rámci reportáže emotivně vypichuje skutečnost, že paní Janě po smrti manžela zatím nebyl přiznán vdovský důchod. „Úřad není schopen žádost vyřídit, a tak je od listopadu 76letá penzistka bez jakéhokoliv příjmu,“ uvádí reportáž.
To je dost laciné. Žádost si totiž paní Jana podala na podzim, tedy v době, kdy byla Česká správa sociálního zabezpečení zahlcena desítkami tisíc žádostí o předčasný důchod, který byl výhodný kvůli valorizacím. Úředníci jsou z toho dodnes přetížení a bohužel se 90denní lhůty pro vyřízení žádosti často nestíhají, což úřad i sám přiznává. Ano, to je samozřejmě problém, ale řeší se. Navíc po vyřízení žádosti jí všechny vdovské důchody budou vyplaceny zpětně, takže o žádné peníze nepřijde. Podobně nyní na vyřízení svého důchodu nad rámec lhůty čekají tisíce dalších lidí.
V reportáži také paní Jana popisuje, že se její manžel snažil důchodové pojištění zpětně doplatit. To je jeden z mýtů, kterému lidé často věří, tedy že si chybějící doby pojištění budou moci při žádosti o důchod dobrovolně doplatit. Ve skutečnosti jsou možnosti zpětného doplácení výrazně omezeny, podrobně jsem o tom psal v tomto článku.
