Článek
Jako šéfredaktor portálu České důchody jsem dělal už mnoho rozhovorů, ve kterých zaznívaly nejrůznější predikce vývoje důchodového systému i obavy ohledně stárnutí populace a peněz na důchody. Velmi často od ekonomů i politiků, v poslední době zvláště od současné vlády, slyšíme, že bude nutné, aby si zvláště mladší lidé na stáří spořili mnohem více peněz.
Určitě to dává smysl. Čísla důchodového systému jsou neúprosná, důchodců bude stále více a hrozí, že stát nebude schopen vyplácet důchody v takové výši jako dnes. Zároveň je skličující poslouchat výzvy ke spoření v době, kdy úspory nemilosrdně požírá velmi vysoká inflace.
Letité úspory „mizí“
Jen za poslední dva roky činila souhrnná inflace 26,3 %, ukazují čísla Českého statistického úřadu. To znamená, že naspořené peníze ztratily více než čtvrtinu hodnoty. Pokud bychom počítali souhrn od ledna 2021, tedy inflaci za posledních 27 měsíců, dosáhla by úrovně 28 %. To je neúnosné.
Co si o tom má myslet třeba můj otec, který má jít za rok do důchodu? Celé roky si posílal peníze na penzijní spoření, a nyní, krátce před důchodem, se mu čtvrtina peněz „vypařila“. A podobně jsou na tom i další jeho vrstevníci, kteří mohou mít oprávněný pocit, že to není fér. Ostatně každý týden dostávám řadu e-mailů od lidí, kteří to tak vnímají.
Ano, penzijní fondy říkají, že je nutné spoření vnímat dlouhodobě. Ale tito šedesátníci mohou jen těžko očekávat, že by jim během jedno, dvou či tří let fondy vydělaly 25 nebo 30 %. Když se podíváme na čísla Asociace penzijních společností ČR, dozvíme se, že průměrné roční zhodnocení těch nejvýnosnějších (dynamických) fondů se pohybuje na úrovni 4 %. A transformované nebo konzervativní fondy, ve kterých starší generace spoří nejčastěji, už celé roky nedokážou porazit inflaci. Tedy ani v době, kdy byla v podstatě o řád nižší.
Nemilá zpráva pro mladé
Jakou zprávu to vysílá k mladším generacím, dnešním třicátníkům nebo čtyřicátníkům, kteří už dnes kvůli inflaci přicházejí o značnou část svých důchodových úspor? Ne moc pozitivní. Navíc když se zároveň dozvídají, že české penzijní fondy nefungují úplně dobře. Na jejich nedostatky nedávno upozornila například Národní rozpočtová rada, podle jejíž analýzy dobrovolné penzijní spoření neplní dobře funkci, která se od ní čeká.
Podobná slova zazněla i v rozhovoru, který jsem dělal s ekonomem Filipem Pertoldem, jenž působí v instituci CERGE-EI a je také členem ministerského týmu pro přípravu důchodové reformy. „Takže systém nefunguje a není dobře udělaný na mnoha úrovních, od regulace poplatků, kolik si fondy účtují, až po regulaci toho, kam mohou fondy dávat peníze nebo jak si klienti peníze vybírají,“ řekl mi Pertold v rozhovoru. A dodal, že by se nastavení třetího pilíře mělo revidovat.
V kontextu dnešní doby je snad i dobře, že zkrachovaly dřívější snahy o zavedení druhého důchodového pilíře. Jeho podstatou bylo, že lidé mohli část svých povinných důchodových odvodů směřovat do soukromých penzijních fondů na svůj účet a zhodnocovat je. Výměnou za to by měli o něco méně výhodný výpočet starobního důchodu. Člověk, který by se pro tuto cestu rozhodl a odcházel do důchodu v dohledné době, by tak měl nižší důchod, a o významnou část úspor by přišel.
Také jste se dostali do situace, kdy máte pár let do důchodu a s údivem sledujete, jak vám inflace znehodnocuje peníze v penzijním spoření? Napište mi svůj názor do diskuse pod článkem, rád si ho přečtu.
