Článek
Jirkov a Chomutov se pečou na slunci. Kde jsou stromy, které by nás mohly chránit?
Léta jsou čím dál hůř snesitelná. Teploty v Jirkově i Chomutově často přesahují 35 °C a ulice se mění v rozpálené betonové trouby. Řeší se to kropením silnic nebo výzvami k šetření vodou. Ale to nestačí. Města, která se neadaptují na změnu klimatu, budou čelit větším problémům – od kolapsů seniorů po ztrátu obyvatelnosti.
Přitom řešení tu je – zalesňování a chytrá práce se zelení.
Rozdíl mezi stínem a výhní? Až 20 °C
Není to přehánění. Ulice se vzrostlými stromy mívají o 10 až 20 stupňů nižší teplotu než ty bez stromů. Stromy nejen stíní, ale i odpařováním vody ochlazují okolí – vytvářejí tzv. mikroklima. V horkých dnech to může znamenat rozdíl mezi tím, jestli člověk zkolabuje, nebo dojde v klidu domů.
To platí hlavně pro seniory a děti, kteří jsou na horko daleko citlivější. Přehřátí může mít fatální následky. A i když nedojde k úpalu, vedro zvyšuje stres, zhoršuje spánek a obecně oslabuje zdraví.
Proč tady není stín?
Když projdete Jirkovem nebo obchodní zónou v Otvicích, uvidíte hlavně asfalt, beton a parkoviště. Stromy jsou spíš výjimkou. A přitom by stačilo málo.
Častý argument měst bývá, že stromy ničí vozovky. Jenže to není problém stromů, ale špatného plánování.
Existují osvědčené postupy:
- výběr stromů s vhodným typem kořenového systému,
- využití kořenových bariér,
- výsadba do štěrkových loží nebo speciálních kontejnerů.
A hlavně – vše se dá dělat postupně, po etapách.
Kolik by to stálo?
Rámcově:
- Malá etapa (např. park, ulice): 100 stromů × 2 500 Kč = 250 000 Kč
- Střední etapa (např. sídliště): 500 stromů = 1 250 000 Kč
- Velká etapa (např. obchodní zóna, hlavní tah): 2 000 stromů = 5 000 000 Kč
(Včetně výsadby, kotvení, substrátu a základní péče.)
Abychom to uvedli do kontextu – v Jirkově se opravovala cirkusová maringotka za přibližně 10 milionů korun. Kdyby šly stejné peníze na výsadbu, mohl být celý Jirkov zelenější o čtyři tisíce stromů.
Navíc lze využít dotace, zapojit firmy, školy nebo neziskovky. Nemusí to platit jen město.
Co může město udělat hned?
- Zmapovat nejpřehřívanější oblasti – např. pomocí satelitních dat.
- Začít s první etapou tam, kde je největší pohyb lidí: sídliště, školy, zastávky.
- Vytvořit dlouhodobý plán výsadby na 5–10 let.
- Omezit zbytečné sečení trávy – vyšší tráva lépe zadržuje vodu a ochlazuje půdu.
Stromy nejsou výdaj – jsou investice
Zeleň není jen „na okrasu“. Je to investice do zdraví, kvality života a udržitelnosti města. Zároveň je to jeden z mála nástrojů, který máme okamžitě k dispozici.
Pokud chceme, aby Jirkov a Chomutov byly města, kde se dá i v létě žít, je na čase začít sázet. A ne výmluvy.
