Hlavní obsah
Příroda a ekologie

Jirkov se peče na slunci. Kde jsou stromy, které by nás mohly chránit ?

Foto: David Dráb

Ilustrační obrázek

Vedro, prach, suchá tráva a rozpálený asfalt. V létě to v Jirkově a Chomutově vypadá spíš jako na rozpálené pánvi než v živém městě. Mnoho míst trpí nedostatkem stromů, zeleně i stínu.

Článek

Jirkov a Chomutov se pečou na slunci. Kde jsou stromy, které by nás mohly chránit?

Léta jsou čím dál hůř snesitelná. Teploty v Jirkově i Chomutově často přesahují 35 °C a ulice se mění v rozpálené betonové trouby. Řeší se to kropením silnic nebo výzvami k šetření vodou. Ale to nestačí. Města, která se neadaptují na změnu klimatu, budou čelit větším problémům – od kolapsů seniorů po ztrátu obyvatelnosti.

Přitom řešení tu je – zalesňování a chytrá práce se zelení.

Rozdíl mezi stínem a výhní? Až 20 °C

Není to přehánění. Ulice se vzrostlými stromy mívají o 10 až 20 stupňů nižší teplotu než ty bez stromů. Stromy nejen stíní, ale i odpařováním vody ochlazují okolí – vytvářejí tzv. mikroklima. V horkých dnech to může znamenat rozdíl mezi tím, jestli člověk zkolabuje, nebo dojde v klidu domů.

To platí hlavně pro seniory a děti, kteří jsou na horko daleko citlivější. Přehřátí může mít fatální následky. A i když nedojde k úpalu, vedro zvyšuje stres, zhoršuje spánek a obecně oslabuje zdraví.

Proč tady není stín?

Když projdete Jirkovem nebo obchodní zónou v Otvicích, uvidíte hlavně asfalt, beton a parkoviště. Stromy jsou spíš výjimkou. A přitom by stačilo málo.

Častý argument měst bývá, že stromy ničí vozovky. Jenže to není problém stromů, ale špatného plánování.

Existují osvědčené postupy:

  • výběr stromů s vhodným typem kořenového systému,
  • využití kořenových bariér,
  • výsadba do štěrkových loží nebo speciálních kontejnerů.

A hlavně – vše se dá dělat postupně, po etapách.

Kolik by to stálo?

Rámcově:

  • Malá etapa (např. park, ulice): 100 stromů × 2 500 Kč = 250 000 Kč
  • Střední etapa (např. sídliště): 500 stromů = 1 250 000 Kč
  • Velká etapa (např. obchodní zóna, hlavní tah): 2 000 stromů = 5 000 000 Kč

(Včetně výsadby, kotvení, substrátu a základní péče.)

Abychom to uvedli do kontextu – v Jirkově se opravovala cirkusová maringotka za přibližně 10 milionů korun. Kdyby šly stejné peníze na výsadbu, mohl být celý Jirkov zelenější o čtyři tisíce stromů.

Navíc lze využít dotace, zapojit firmy, školy nebo neziskovky. Nemusí to platit jen město.

Co může město udělat hned?

  1. Zmapovat nejpřehřívanější oblasti – např. pomocí satelitních dat.
  2. Začít s první etapou tam, kde je největší pohyb lidí: sídliště, školy, zastávky.
  3. Vytvořit dlouhodobý plán výsadby na 5–10 let.
  4. Omezit zbytečné sečení trávy – vyšší tráva lépe zadržuje vodu a ochlazuje půdu.

Stromy nejsou výdaj – jsou investice

Zeleň není jen „na okrasu“. Je to investice do zdraví, kvality života a udržitelnosti města. Zároveň je to jeden z mála nástrojů, který máme okamžitě k dispozici.

Pokud chceme, aby Jirkov a Chomutov byly města, kde se dá i v létě žít, je na čase začít sázet. A ne výmluvy.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz

Doporučované

Načítám