Článek
Úvodní slovo
Dámy a pánové,
dnes se budeme zabývat případem, který by Cimrmana nepochybně zaujal.
Ne proto, že by byl jednoduchý, ale proto, že připomíná jeho nejslavnější vynálezy. Všechny byly geniální, jen je nikdy nikdo neviděl.
Tentokrát se jmenuje: Případ ztracených důkazů. Hlavní postavou semináře je investigativní reportérka. Říkejme jí slečna Pokorná…Protože se tak skutečně jmenuje.

Zdislava Pokorná
Kapitola první
Když důkaz přijde… za chvíli
Jednoho dne oznámila veřejnosti, že jde o závažný případ. Veřejnost zpozorněla.
„Budou důkazy?“
„Ano.“
„Kdy?“
„Brzy.“
To slovo je v české investigativní žurnalistice zvláštní jednotkou času. Není to den, není to týden. Někdy to není ani rok. Je to prostě…brzy.
Kapitola druhá
Cimrmanova časová osa
První měsíc.
„Vyčkejte.“
Druhý měsíc.
„Pracujeme.“
Třetí měsíc.
„Vyšetřování pokračuje.“
Pátý měsíc.
„Nemůžeme komentovat.“
Sedmý měsíc.
„Ještě chvíli.“
Desátý měsíc.
Publikum už ani netleská. Jen se občas někdo opatrně zeptá: „A ty důkazy…?“

Filip Turek, v CNN Prima News
Kapitola třetí
Pokorné paradox
Cimrman kdysi formuloval jednoduché pravidlo. Čím častěji někdo oznamuje, že důkaz přijde zítra, tím více se zítřek vzdaluje.
Ve škole tomu říkáme Pokorné paradox. Je to jediný známý případ, kdy se očekávání stává hlavní zprávou. Ne samotný důkaz, ne výsledek, ale čekání.
Po několika měsících už veřejnost ani neřeší, co mělo být předmětem investigace. Řeší pouze to, zda se příští týden konečně objeví to, co mělo být k dispozici hned na začátku.
Cimrman si k tomu poznamenal: „Když se důkaz hledá příliš dlouho, začne připomínat Yetiho. Všichni o něm mluví, ale nikdo ho nepotkal.“
Kapitola čtvrtá
Archeologický ústav investigace
Po deseti měsících vzniká nový obor: Archeologie důkazů.
Badatelé procházejí rozhovory, podcasty, statusy, televizní vystoupení a snaží se najít první okamžik, kdy bylo řečeno:„Důkazy budou.“
Nalezli jej, pak hledali důkazy. Nenalezli je. Našli pouze další výroky, že se na nich pracuje.
Kapitola pátá
Největší Cimrmanův omyl
Cimrman si dlouho myslel, že investigace končí důkazem. Po tomto případu svůj názor přepsal.
Do deníku si zapsal:„Možná jsem celý život nechápal moderní investigativní žurnalistiku. Zdá se, že pointou není důkaz. Pointou je trailer na důkaz.“
Závěr semináře
Předseda Cimrmanologické společnosti předstoupil před publikum.
„Dámy a pánové. Po měsících výzkumu jsme učinili zásadní objev. Důkazy jsme sice nenašli. Ale našli jsme něco jiného. Čekání. A to bylo, zdá se, skutečným hlavním hrdinou celého příběhu.“
V sále zavládlo ticho. Pak se z poslední řady ozval hlas:„A budou někdy ty důkazy?“
Předseda se usmál. „To bude předmětem příštího semináře.“
Opona.





