Článek
Nejenže v loňském roce navrhlo ministerstvo spravedlnosti prostřednictvím Pavla Blažka (ODS) možnost peněžitého trestu za znásilnění, ale tento rok - právě nyní - navrhuje možnost vyplacení se i za vraždu nebo genocidu. A to loni čelil Pavel Blažek kritice už za ten první návrh (- viz zpráva z dneška: Novela trestního zákoníku čelí tvrdé kritice od Nejvyššího soudu).
Pro představu:
Nějaký agresor napadne na silnici ženu a způsobí jí vážné ublížení na zdraví, kterému podlehne, jak se stalo, a státní zástupce navrhne podmínku ( - viz článek: Výsměch obětem: české soudnictví v praxi).
Nyní by to bylo tak, že by navrhl pokutu. A to jde jen o kvalifikaci ublížení na zdraví. Pokud však dojde k úmyslné, tedy úkladné vraždě, navrhne podle Pavla Blažka státní zástupce pokutu a vrah půjde od soudu domů, do svého paláce, kde se uvelebí na pohovce a uvaří si k tomu kapučíno. Pozůstalí zavražděné ženy nebo muže (matky nebo otce, příklad) jsou pro ODS a ministra Blažka, neviditelní.
Společnost by se změnila k nepoznání
Tady nejde morálně jen o návrh z hlediska úpravy zákona a nově vzniklého práva, ale o kardinální změnu života celé společnosti, která se stále víc kriminalizuje. Už teď je stále povážlivější, že za závažné zločiny se udělují malé tresty podrývající hodnotu lidského života a nahlížející na ni jako na větší krádež, nebo na způsobenou majetkovou újmu.
Občané tak stále méně mohou na justici nahlížet s důvěrou a pociťují depresi z jejího vývoje, směřujícího k úplnému netrestání závažné zločinnosti.
Politici přitom - konkrétně ODS - v tomto návrhu údajně zohledňují možnost ulevit přeplněným věznicím. Tím vlastně říkají, že aby vrah nebyl ve vězení, kde ho bude stát živit, může být na svobodě, vydělávat dál miliony ve své firmě, a postačí přitom jeho příslib u soudu, že nikoho dalšího nezavraždí.
Celková odtrženost od reálného života občanů ČR je u politiků už skutečně za hranou jakékoli občanské tolerance jejich chování. Člověk si až klade otázku, jak vlastně přemýšlejí a nahlížejí na budoucnost této země, ve které přece nejsou doživotně usazeni ve svých funkcích. Jako by měli pocit, že jich se tyto změny nebudou nikdy dotýkat, že jim se nic stát nemůže, protože jsou vysoko nad ostatními lidmi, kterých se to týká.
Takovým návrhem, pokud by prošel, by došlo k úplnému odstranění spravedlnosti v Česku
Za závažné zločiny a nejzávažnější z nich vraždu, nelze udělit už z principu peněžitý trest. Vrah musí být izolován od společnosti umístěním ve střeženém zařízení. Představa, že by chodil jako ostatní do nákupních středisek, pohyboval se s ostatními v metru, tramvajích, autobusech, chodil do sportovních hal na fotbalová utkání, nebo chodil jako šéf do zaměstnání určitého důvěry potřebného typu, např. nemocnice, školy, (bezpečnostní agentury), skladu zásob a dalších, ale i do zaměstnání, kde se pohybuje velká spousta lidí a dochází tam k tření názorů, povah, toxicitě prostředí, kde by projevil např. svou povahovou vlastnost agrese, kvůli níž zavraždil člověka a nedej bože by se opakovala jeho zločinná aktivita, namířená proti nevinným lidem, je představou naprosto nemyslitelnou.
Nemyslitelnou, pokud se bavíme o bezpečném prostředí společnosti, o zdravém prostředí společnosti. Tato skutečnost neplatí ale jen pro vyplacené vrahy, nýbrž i pro podvodníky velkého kalibru, o menší typy násilníků, páchajících zločiny deviantního rázu, jako jsou pedofilie, znásilnění ženy, ale i např. pohlavní zneužití chlapce (pederastie) a dalších, kdy taková osoba nemůže být vyplacena ani trestána peněžitě, ale musí být ve vězení.
Je potřebná změna trestního zákoníku, z převýchovy na trest za zlo
V Česku má taková povaha podle práva tzv. výchovný cíl a za další, nápravu, na niž se často odkazuje v rozsudcích s neadekvátně nízkým potrestáním, protože podle znění jejich odůvodnění by se pachatel (prý) mohl napravit. Zazněly opodstatněné, ale nevyslyšené námitky, že náprava by neměla být jediným cílem, protože k ní za prvé nedochází, za druhé neřeší spravedlnost ve vztahu k obětem, ale jen status převýchovy pachatele.
V USA jde u pojmu spravedlnosti o trest za zločin, a o převýchově se neuvažuje, soudci s porotami z řad občanů řeší adekvátní trest ve vztahu k oběti a pozůstalému.
Úsilí o změnu zákona není zřejmé, naopak
Ačkoli veřejnost by po letech strádání uvítala změnu trestního zákoníku se zpřísněním trestů s ohledem na stávající praxi, jak se stalo úspěšně např. na Slovensku, (v naší bývalé spolurepublice), stal se v ČR pravý opak. Takovýmto návrhem dochází k úplnému vyloučení spravedlnosti z běžného života - celé společnosti, a k posunu zločinu do roviny přestupku - s vysokou pokutou.
Zrušení či omezení počtu věznic by už bylo jen dalším logicky pokračujícím návrhem, který by podobně jako tento řešil jen peněžitou úsporu státu za výdaje pro vězeňství.
Takovou společnost si neumím - a nechci ani představit.
