Článek
Kdo byl Samson – nejdříve trošičku k okolnostem doby:
Samson je ohromující postava jednoho ze soudců Izraele. Soudil 20 let. Jak uvádí wikipedie, podle Davida Ganse spadá toto období do let 811 - 831 od stvoření světa. V našem měřítku 951 – 930 před našim letopočtem. Po Samsonovi soudil Izrael kněz Elí v Šílu, jehož nástupcem se stal prorok Samuel. O Samsonovi se mj. zmiňuje i svatý apoštol Pavel v dopise Židům (11,32).
Samsona symbolizuje oslí čelist, kterou zabil mnoho Pelištejců (- hebrejsky Pelištim, jinak též kmen Peleset byli dávní obyvatelé mj. i dnešního pásma Gaza. Říkalo se jim i Filištíni. Jedná se o nesemitský národ - na rozdíl od Syřanů. Pelištejci byli dávnými mořeplavci, usazení v Levantě, tj. ve východním Středomoří. Část Levanty náleží k Sinajskému poloostrovu, stýkající se v jednom směru s Egyptem. Podle wikipedie je v užším smyslu Levanta výrazem pro území dnešních států Izraele - vč. palestinských osad, Libanonu, Jordánska a Sýrie. Vědci původ národa přiřazují k řecké Krétě. (- Viz však i Písmo, z něhož lze posoudit život Pelištejců ve vztahu k Izraeli, pozn.). Se současnými Palestinci mají Pelištejci společný kořen v názvu, ale nejedná se o stejnou etnicitu (- národ a původ, pozn.). Uctívali boha Dagona, přičemž k tomu sloužila i Gaza. Socha měla vzezření muže s částečně rybím tělem od pasu dolů.
Spory mezi Izraelci a semitskými Syřany mají tradici sahající cca 3 tisíce a více let do minulosti, ale Pelištejci byli podobně významnými nepřáteli Izraele a Samson je jen jedním z celkového počtu těch, kdo byli zmíněni v souvislostech válek či bitev s Pelištejci. Je také jednou ze dvou postav vynikajících hrdinstvím, a právě Samson a David jsou jím na výsost nadány. Liší se v síle, protože Samson byl pověstným silákem, jemuž se v tomto ohledu nevyrovnal fyzicky nikdo před ním, ani po něm. Paradoxně tak trochu připomíná filištínského (- pelištejského, pozn.) Goliata z Gatu, přicházejícího s vojskem z Moábu přes Adulam, jehož však David srazil kamenem vystřeleným z praku, jenž ho zasáhl do hlavy v oblasti nadočnicového oblouku (- torus supraorbitalis, pozn.).
Osud Samsona
Samsonovi zabili pelištejskou snoubenku, s níž se měl oženit, a to sami Pelištejci, a jeho síla posléze učarovala dívce z pásma Gazy, jež se jmenovala Dalila.
Odešel pak Samson do Gázy, a uzřev tam ženu nevěstku, všel k ní. I pověděno obyvatelům Gázy: Samson přišel sem.
Zda byla tato žena zároveň Dalilou, není jednoznačně určitelné.
Potom pak zamiloval ženu v údolí Sorek, jejíž jméno bylo Dalila.
Pravděpodobně Samson zprvu navštěvoval pelištejskou prostitutku a po ní se zamiloval do Dalily, která ho zrazovala při každé návštěvě, o níž předem věděla, a poslouchala tak pokyny vládních agentů svého národa. Manipulovali s ní a usilovali tím o Samsonovu likvidaci. Využívali dívku k mámení informací o tom, v čem spočívá jeho slabost, aby ho mohli zabít.
Samson byl zprvu velmi chytrý, židovsky prozíravý, a přestože věděl, že Dalila z něj mámí informace, miloval ji dál. Chránil se však tím, že jí poskytoval záměrně nepravdivé údaje.
Příběh je motivován více faktory, především ukázkou božské ochrany a střežení židovského lidu a za další lidskou touhou po lásce, která nebývá naplněna.
Na vině je v příběhu více faktorů, předně žena, jež neopětuje upřímné city muže a další, ryze mužská zhlouplost, spočívající v neobezřetnosti před ženskou přetvářkou.
Samson, vědom si záludností Dalily, nakonec ve svém přesvědčení, že stejně nad Filišťany zvítězí, dívce prozradil, v čem jeho síla i slabost spočívá, a na svou zaslepenost vzápětí krutě doplatil. Vyzrazením tajemství o možnosti, jak ho lze přemoci, ho Bůh Izraele dočasně opouští a Samson postrádá oporu, jež mu byla nejdražší. Je Pelištejci oslepen a ve zbědovaném stavu se stává nejen jejich otrokem, ale i objektem krutého posměchu.
Příběh ukončuje opětovný návrat Božího Ducha, který posílí Samsona po jeho poslední modlitbě a naposledy v životě mu dopřeje vítězství. Ve stavu slepoty Samson potrestá velký počet svých nepřátel - uctívačů Dagona, smrtí, ale zároveň s nimi umírá, pod troskami paláce.
Smutný a dojemný příběh, vhánějící slzy do očí nad laskavým Samsonem, jenž doplatil na svou důvěřivost k neodbytné a nemilující ženě, má však i velmi perličkový obsah. Ve vylíčení děje se dozvídáme o pozoruhodné události v Samsonově životě.
Med z mršiny zabitého lva
Při jedné ze svých cest narazil na lva, kterého zabil a později se za ním vrátil a v jehož hnijících útrobách (- možná v otevřeném břiše), si - jak zjistil -, utvořil hnízdiště včelí roj. Samson jenž inklinoval k pelištejským ženám, na místo k dívkám z Izraele, se chystal za svou nevěstou.
Tedy šel Samson a otec jeho i matka jeho do Tamnata. Když pak přišli k vinicím Tamnatským, a aj, lev mladý řvoucí potkal se s ním. I sstoupil na něj Duch Hospodinův, a roztrhl lva, jako by roztrhl kozelce, ačkoli nic neměl v rukou svých.
Navraceje se pak po několika dnech, aby ji pojal, uchýlil se, aby pohleděl na mrtvého lva, a aj, v těle jeho byl roj včel a med. A vybrav jej na ruce své, šel cestou a jedl; a přišed k otci svému a mateři své, dal jim, i jedli. Ale nepověděl jim, že z mrtvého lva vyňal ten med.
Přestože z dnešního laického pohledu (názoru) by byla konzumace medu v takovém bakteriálně přemnoženém prostředí naprosto likvidační, navíc to Samson zatajil rodičům proto, aby med spokojeně konzumovali - protože je logické, že by takový produkt určitě odmítli -, ve skutečnosti jde jen o názor, nezakládající se na pečlivých znalostech.
Med divokých včel, jímž se živil o bezmála tisíc let později i Jan Křtitel u řeky Jordánu, (- také v dnešním pásmu Gazy, pozn.), obsahuje zvýšené procento peroxidu vodíku (H2O2), lidově kysličníku. Včely ho vytvářejí v každém medu, ale např. z břehů povodí řek, kde rostou vrby, jež včely opilují, obsahuje daleko větší množství této desinfekční látky.
Je vědecky zjištěným faktem, že největší množství peroxidu se takto nachází v přibližně dvou druzích medu, z opýlení již zmíněné potoční vrby (- zahrnuje 400 a více druhů; např. Salix babylonica je druhem jedné z nejvýše dorůstajících a bohatě zkošatělých vrb, stromu původem z Číny. Mylným předpokladem byla nazvána babylonskou, ale nemá s dávnou Babylonií nic společného; jak známo, med z Číny bývá hořký. Důvodem může být a nepochybně je asi to, že včely zde opilují tenhle strom, rostoucí v povodích řek Jang-c´ ťiang , a Žlutá řeka vytváří jeho rozlehlé porosty, viz wikipedie - Vrba babylónská, pozn.). A opýlení balmínu metlatého, rostoucího na Novém Zélandu a v Austrálii, přináší stejný efekt zvýšeného množství peroxidu vodíku v medu.
Med takto získaný včelami vyniká neobvyklou a málo oblíbenou chutí - menší sladkostí a vyšší hořkostí, a bývá považován za zfalšovaný nebo zkažený. Pravda je však zcela opačná. Hořký med, jenž je výsledkem zpracování mízy i pylu u obou stromových keřů, je v případě balmínu metlatého jedním z nejdražších na světě a např. jedna z více firem licencovaných vládou Nového Zélandu jej v přepočtu prodává i za částku přesahující dvacet tisíc korun za sklenici o hmotnosti cca 400 gramů.
Je to v tomto případě ale kvůli vysokému obsahu methylglyoxalu, - CH3(CO)CHO, jež je organickou sloučeninou a po glyoxalu druhý nejjednodušší oxoaldehyd, jenž ve vodném roztoku existuje ve formě hydrátů a oligomerů, což je lidově vysvětleno - jed - obsažený v balmínu, který v čisté podobě látky poškozuje klouby, přičemž po zpracování včelími slinami se stává unikátním léčivem, podporujícím sliznici žaludku, vitalitu, a po zakombinování s přídavnými látkami zinku a dalších látek, enzymů z rostlin, i ověřeně funguje jako léčebný prostředek při napadení grampozitivní bakterií zlatého stafylokoka.
O pečlivost rozebírání ale nyní nejde a ani se nejedná. Samson je zde cílem, aby bylo vyjasněno, proč, když poté, co zabil lva a uběhla jakási časová osa, kdy se zase setkal s tělem zabitého zvířete, v němž naplno kypěl včelí život, a on vybral z (asi) břišní dutiny drahocenné tekuté zlato, které po cestě s chutí jedl, nepřišel k jakékoli újmě na svém zdraví a stejně tak ani jeho matka a otec, kteří také pozřeli med z mršiny.
Byl to s veškerou pravděpodobností zvýšený obsah peroxidu vodíku, působícího jako desinfekce, likvidujícího infekci ze zahnívajícího masa lví mrtvoly. Samson by byl nebýt medu, ale např. jiné infikované potraviny z mršiny, vystaven i se svými rodiči septikémii (- otravě krve, pozn.), což je reakce organismu na infekci způsobenou rozkladem tělních tkání a hnitím krve, jež mimochodem způsobuje onen dobře známý nesnesitelný a nauseu (- zvracení, pozn.) vyvolávající zápach. Jdeme-li okolo mršiny, vystavené slunci po dobu více než jednoho dne, cítíme to do dálky, a pečlivě se místu vyhýbáme. Zápach z mršiny je přímo nesnesitelný. Bakterie způsobující sepsi jsou přitom tytéž, jaké způsobují i zánět mozkových blan.
Samson tedy musel lva cítit, a všiml si přitom, že mršinu obsadily včely, vylétající z rozpadajícího se těla. Jeho touha po medu, který byl považován za vzácnost nejvyššího rázu, a v oné době asi existoval jen v podobě divokého medu od rojů včel v lesích, protože včelíny v Izraeli nebyly, byla natolik silná, že neodolal a vybral ho z mršiny po překonání odporu k hnilobnému pachu mrtvého zvířete.
Zvíře (lev) bylo podle znění Písma Svatého rozerváno, Samson lva roztrhal, tudíž doplňuji, že skutečně odhad břicha je - pokud se týče včelího hnízdiště - , jen náhodně typovaný. Roj se mohl zrovna tak usídlit i v oblasti hrudi nebo v tlamě. Písmo tuto podrobnost blíže neudává.
Samsonova ignorace zdravotního rizika nepochybně mohla plynout z nedostatku informací o následku požití potraviny, ale úplně neinformován ani v oné době být nemohl, zvláště jako syn Izraele. Mojžíšův Zákon totiž zakazoval styk s mrtvým člověkem kvůli znečištění, a platil také zákaz pozřít zardoušenou zdechlinu. Z těchto zákazů daných Božím nařízením Zákona Mojžíše, muže Božího, mohl naznat špatnost či nečistotu při svém konání. Překvapivým by tudíž mohlo být zjištění, které ale v tuto chvíli není ničím podloženo, že Samson například věděl o desinfekčních účincích divokého medu, což není úplně od věci.
Vždyť např. v Indii se syrový med využívá k pokrývání ran kvůli jejich zhojení, a stejnou zkušenost mohl mít i Izrael. Z tohoto vyplývá, že Samson tohle znal a neobával se sníst ho z jakkoli znečištěného organického prostředí.
Med je totiž unikátním léčivem a jeho antibakteriální funkce je známa nejen včelařům nebo lékařům a léčitelům, ale i mnoha lidem z doslechu.
Doplňující odkaz k dílčím informacím:
