Článek
Byl to okamžik, který zasáhl přímo do srdce.
Laďka Něrgešová se objevila na videu s úsměvem, který měl ale blízko ke slzám. Radost z návratu do práce se v něm mísila s neskrývanou bolestí a obavami. Po čtyřech měsících ticha oznámila, že se vrací na obrazovky – ale už samotný způsob, jakým to řekla, ukázal, jak těžké to pro ni je.
„Vrátím se 8. září. Zkusím být každý měsíc pár dní ve vysílání, abych přišla na jiné myšlenky,“ řekla. A pak bez příkras dodala: „Když vám vyndají tak velký kus mozku, bojíte se, že to nezvládnete.“
Laďka mluvila syrově, bez obalu. Jasně naznačila, že o své nemoci nechce mluvit veřejně. „Já to zvládám se svými nejbližšími, opravdu těmi nejbližšími. Pro všechny ostatní mám jen úsměv. Nechci o tom mluvit s nikým jiným,“ přiznala. Její věty působily jako vyznání lásky k rodině, která je pro ni oporou.
Fanoušci ale její slova prožívají naplno.
Pod videem se objevily desítky komentářů: „Držíme ti palce, Laďko, jsi statečná.“ „Nikdo nemusí sdílet bolest, stačí, že rozdáváš radost.“ A právě v tom je rozdíl proti jiným – zatímco Anička Slováčková otevřeně sdílí každý detail své léčby, Laďka si své trápení nechává pro sebe. Ani jedna cesta není špatná, ale právě kontrast jejich přístupu ukazuje, že každý má právo bojovat po svém.
Strach z návratu neskrývá. „Mám strašný strach. Uvidíme, jestli to zvládnu. Když ne, půjdu zase domů,“ řekla. Zároveň ale přiznala, jak moc jí pomohla vstřícnost kolegů: „Jsem strašně vděčná, že se ke mně všichni chovali tak hezky. Počkali na mě a nic nebyl problém. To mě dojalo.“
Fanoušci se ale kromě radosti netají ani obavami.
A nejde o to, že by Laďka nezvládla svou práci – tu ovládá dokonale. Strach mají spíš o ni samotnou. Fyzicky i psychicky. Čtyři měsíce léčby tělo vyčerpají a návrat před kamery znamená velký stres. „Možná by bylo lepší, kdyby se ještě šetřila, třeba komunikovala jen přes sociální sítě a dopřála si čas na odpočinek,“ zaznívá v diskuzích. Raději by ji viděli zdravou a silnou, než aby se za každou cenu vracela příliš brzy.
Za jejím úsměvem byla síla, ale i křehkost.
Byla v něm vděčnost lékařům z Ústřední vojenské nemocnice, pokora k osudu a zároveň obavy, které by na kameru málokdo dokázal přiznat. „Mám skvělé doktory a poslouchám je. Skoro všechno, co mi říkají. Někdy mi dovolí i víno,“ dodala s jemným pousmáním.
Video působilo jako zpověď ženy, která se nechce litovat, ale která ukázala, že i úsměv přes neskrývanou bolest může mít obrovskou sílu.
Závěrečná otázka pro vás:
„Myslíte, že má Laďka Něrgešová právo mlčet o své nemoci a darovat lidem jen úsměv? Nebo by měla být k fanouškům stejně otevřená, jako je třeba Anička Slováčková?“
Zdroj:
cnnprima.cz/showtime
