Hlavní obsah

Bruce Willis a tvrdá pravda. Kdyby manželka přiznala nebezpečí, ušetřila by si útoky o chladné zradě

Foto: Gage Skidmore/Bruce Willis, CC SA-BY 2.0

Lidská schránka možná zůstává stejná, ale FTD z osobnosti a vzpomínek udělá prach.

Emma Heming čelí vlně kritiky, že „odložila“ nemocného manžela. Jenže realita frontotemporální demence je krutá: chránila své děti, a to jí nikdo nemůže mít za zlé.

Článek

Bruce Willis – ikona nejen akčních filmů, tvář statečnosti. Dnes muž, který už nepoznává vlastní rodinu. Jeho manželka Emma Heming přestěhovala Bruce do samostatného domu a internet ji nemilosrdně rozcupoval. „Jak mohla?“ ptají se lidé. Jenže já se ptám: Jak by nemohla?

Každý, kdo někdy stál tváří v tvář demenci nebo těžkému poškození mozku, ví, že realita je mnohem drsnější než uhlazené rozhovory v televizi. Zvenčí to vypadá jako chladná zrada. Zevnitř je to boj o přežití – rodiny, dětí i samotného nemocného.


Co se opravdu děje

Frontotemporální demence není jen „zapomínání“. Je to rozklad osobnosti. Člověk, kterého jste znali, mizí před očima. Zůstává tělo, ale mozek hraje jinou hru. Přichází výbuchy vzteku, nevhodné chování, někdy i agrese.
Pro dcery Emmy Heming je to trauma. Když je dítě svědkem toho, jak se táta mění v někoho cizího, nese si to celý život.

Emma zvolila cestu, která jim dává šanci vyrůstat v domově, kde se nebudou bát, kdy přijde další výbuch. A přitom Bruce není „odložený“. Je v domě, kam chodí rodina na večeře, kde je obklopen přáteli a pečovateli. Jen není přímo ve stejném domě.


Osobní zkušenost – syrová realita

Vím, o čem mluvím. Sedm let jsem se staral o svého bratra po těžkém úrazu hlavy. Sedm let, kdy se z milovaného člověka stává někdo úplně jiný. Někdy ti lidé už prostě nejsou těmi, jako které jsme je znali.

Pamatuju si chvíle, kdy se bratr smál úplně bezdůvodně. Jindy propadl hysterii kvůli maličkosti. Dokázal říct věty, které by vám zlomily srdce – a přitom to nebyl on.
Péče o něj nebyla jen o lásce a obětování. Byla o strachu. Strachu, že ublíží sobě, že ublíží mně, že zničí věci kolem sebe.
A já měl v tu chvíli na výběr – buď si přiznat pravdu, že ten člověk už není stejný, nebo se donekonečna utěšovat, že „je to pořád on“.

Emma Heming stojí před stejným dilematem. A měla odvahu rozhodnout se ve prospěch dětí.


Tvrdá pravda vs. uhlazená slova

Emma to podala diplomaticky: „Bruce má druhý domov, plný lásky a smíchu.“ To zní hezky. Jenže realita je krutější. Pravděpodobně je to dům plný rutiny, pomůcek, zdravotnického personálu a nepředvídatelných dnů.

Kdyby Emma přiznala natvrdo: „Bruce může být pro rodinu nebezpečný. Musela jsem ho oddělit, protože chráním naše dcery“, možná by se vyhnula vlně kritiky. Ale ona volila důstojnost, chránila jeho pověst, protože stále je to její manžel.
A právě to jí lidé vyčítají. Paradox, že?


Já vím, jaké to je – sedět u postele někoho, kdo byl kdysi plný života, a dívat se, jak se vám mění před očima. Vím, jaké to je, když na vás křičí člověk, který by za vás dříve dal svůj život. A vím, že to není z jeho vůle, ale z vůle nemoci.

Emma Heming neudělala nic zlého. Udělala to jediné možné. A místo aby ji lidé házeli špínu, měli by se ptát sami sebe: Co byste udělali vy, kdyby váš partner začal ohrožovat vaše děti?

Zdroje:

//people.com/bruce-willis-wife-emma-heming-willis-dementia-diagnosis-diane-sawyer-interview-11797666

//en.m.wikipedia.org/wiki/Frontotemporal_dementia

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz