Článek
Historický okamžik?
Repríza Studia ČT24 z noci na sobotu se točila kolem překvapivého posunu ve válce v Gaze. Hamás totiž oznámil, že souhlasí s vydáním všech izraelských rukojmích – živých i mrtvých – a je připraven vzdát se kontroly nad Pásmem Gazy. Vládu má převzít nezávislá technokratická správa podporovaná arabskými státy.
Tak daleko se mírové úvahy nedostaly celé roky. Proč teď? Americký prezident Donald Trump stanovil tvrdé ultimátum: pokud Hamás do neděle večer (6 p.m. ET) nepřijme mírový plán, „čeká ho absolutní peklo“. Současně Trump naléhal na Izrael, aby okamžitě zastavil bombardování, aby bylo možné rukojmí bezpečně propustit.
Co obsahuje Trumpův plán
Trumpův návrh má dvacet bodů. Zahrnuje:
vydání rukojmích,
předání kontroly nad Gazou,
vytvoření technokratické palestinské vlády,
masivní humanitární pomoc,
postupný odchod izraelské armády,
jednání o poválečné rekonstrukci Gazy.
Na tvorbě plánu se podílel Trumpův zvláštní vyjednavač Steve Witkoff spolu s Katarem. Ten hrál klíčovou roli, protože Američané by sami přímý kanál k Hamásu jen těžko hledali.
Cíglerová a Nobelova cena
Právě na tyto kroky reagovala ve vysílání americká zpravodajka Deníku N Jana Cíglerová. Nejprve popsala překvapivé ústupky Hamásu, roli Izraele i význam arabských zemí. A pak pronesla větu, která se okamžitě stala nejcitovanější:
„A jestli se Donaldu Trumpovi podaří tyto dva tábory nějakým způsobem přiblížit k sobě, tak já nevím, jak vy Tomáši(moderátor ČT24), ale já bych ho snad na tu Nobelovu cenu i nominovala.“
Nešlo o formální návrh, ale o jasný signál: pokud by se Trumpovi opravdu podařilo zlomit nesmiřitelné pozice Izraele a Hamásu, byl by to historický moment světové politiky.
Skeptické hlasy
Cíglerová ale upozornila i na temnější stránky. Hamás stále odmítá úplné odzbrojení a váže ho na odchod Izraele. Na obou stranách panuje hluboká nedůvěra:
Izrael se bojí, že Hamás sliby nedodrží,
Hamás nevěří, že mu stažení a vydání rukojmích zajistí bezpečí.
To vše znamená, že k míru je ještě dlouhá cesta.
Trumpovy zájmy
Dalším tématem jsou Trumpovy vlastní motivy. V minulosti jeho zeť Jared Kushner přišel s plánem vybudovat v Gaze turistický rezort. Rekonstrukce a poválečná správa Gazy tak pro Trumpa znamenají nejen diplomacii, ale i obchodní příležitost. Cíglerová připomněla, že „americký prezident nikdy nedělá nic, z čeho by neměl vlastní prospěch“.
Arabská role
Bez arabských států by vyjednávání nefungovalo. Katar i Egypt mají přímý vliv na Hamás a zároveň mohou nést odpovědnost za část obnovy i humanitární pomoc. „Jsou klíčové pro zprostředkovávání jednání,“ řekla Cíglerová.
Co na to svět
Reakce se liší:
Velká Británie otevřeně řekla, že se s USA neshodne, Turecko téma s Trumpem raději obešlo, mezinárodní veřejnost se od Izraele odvrací kvůli vysokému počtu palestinských obětí, které už převýšily počty obětí izraelských.
Izraelci přitom žádají především jediné: návrat rukojmích. Jakým způsobem toho dosáhne premiér Benjamin Netanjahu, už je pro většinu druhořadé.
Obyčejní Američané
Pro běžné Američany to není téma číslo jedna. V komunitách je ale situace jiná.
Židovská komunita: tvrdý postoj – s Hamásem se nemá vůbec jednat.
Arabská komunita: velmi kritická k izraelskému postupu.
Pro „průměrného“ Američana zůstává Gaza vzdáleným problémem, který řeší spíš politika než ulice.
Výrok Jany Cíglerové o Nobelově ceně pro Trumpa je především výrazem toho, jak obrovský by případný úspěch byl. Pokud by se podařilo přimět Hamás a Izrael k reálnému míru, šlo by o průlom, který by otřásl Blízkým východem i světovou politikou.
Zda se ale skutečně naplní, zůstává nejisté. Nobelovka je zatím jen nadsázka. Ale mír? Ten by byl realitou, po které touží miliony lidí.
Zdroje:
ct24.ceskatelevize.cz
reuters.com
washingtonpost.com
politico.com
theguardian.com
