Článek
„Potřebuju na svoje plány tak dvacet let.“
Řekla to s úsměvem. Ale i ten úsměv byl jiný. Křehčí. Opatrnější.
Jiřina Bohdalová podstoupila katetrizaci srdeční chlopně u přednosty kardiologie profesora Petra Neužila v nemocnici Na Homolce. Dnes už je doma. Ale něco se změnilo.
My jsme se změnili.
Nešlo jen o zákrok. Šlo o zrcadlo. O tichou zprávu, že ani Bohdalová tu nebude navždy.
A přesto – my to pořád nechceme slyšet. Pořád máme v sobě to dítě, které ji slyšelo z televize, když mluvila na stromeček, do chaloupky, na Ježíška.
Únava. Tlak. Mlžení.
Už před týdny kolovaly spekulace, že herečku čeká operace. Ona ale mlčela.
„Nechtěla jsem nic zakřiknout. A nechtěla jsem nervovat sebe ani doktory,“ řekla až zpětně.
A v tom je právě ta lidskost, která nás dojímá nejvíc. Její statečnost bez teatrálnosti.
Zákrok trval hodinu a půl. Srdce po něm „ožilo“. Dnes se o ni střídavě stará dcera Simona Stašová a věrná asistentka Kateřina Myslíková, která s ní spolupracuje i na pořadu Hobby naší doby.
Natáčet se má znovu od srpna. Do té doby? Léčení. Ticho. A čas.
„Cítím se dobře. A mám taky spoustu plánů,“ řekla. A my tomu věříme. Nebo to aspoň chceme věřit.
Ale stejně nám v hlavách visí jedno slovo. Neříkáme ho. Ale všichni ho slyšíme.
Smrt.
A ne, nejde o paniku. Jde o vědomí. O to, že tenhle hlas mluvil k naší zemi skoro sto let.
A jednou ztichne. A my nebudeme připraveni.
Ale možná právě proto je to tak důležité.
Bohdalová už nemusí nic dokazovat. Nemusí být silná. A přesto nás dál učí.
Tentokrát ne herectví. Ale loučení. Pomalu. Laskavě. S humorem, který bolí, protože víme, že se jednou zasmějeme naposled.
Až odejde, nezůstane ticho. Zůstane v nás.
V tom, jak si máma přehazovala vlasy. V tom, jak jsme u pohádky jedli rohlík s máslem.
A v tom, že jsme měli to štěstí – vyrůstat s ní.
Zdroje:
https://www.blesk.cz/clanek/celebrity-ceske-celebrity/816243/jirina-bohdalova-94-promluvila-proc-tajila-operaci-chlopne.html
https://www.frekvence1.cz/clanky/celebrity-osobnosti/jirina-bohdalova-je-po-operaci-doma-simona-stasova-rekla-jak-se-ji-dari.shtml