Článek
Některá odcházení bolí ještě dřív, než k nim doopravdy dojde.
Čtu zprávy o tom, že Jiřinka Bohdalová musela podstoupit operaci srdce. Lékaři říkají, že to dopadlo dobře a že je v kondici. Ale já tuším, co to znamená. Že se pomalu stahuje do ústraní. A tak se snažím připravit na chvíli, kdy ji už tolik neuvidíme. I když se mi to vůbec nedaří.
Její hlas je kus našeho dětství.
Byla tu s námi, když jsme usínali u pohádek. Ten smích, který uměl odzbrojit. Pohled, který dokázal být přísný i laskavý. Byla jistotou. Součástí našeho světa. A teď vidím, jak se ten svět nenápadně mění. Stačí jedno slovo – nemocnice, operace – a všechno je křehčí, než bych chtěl přiznat.
Nechci si ji pamatovat jako nemocnou paní.
Chci si uchovat její energii, ten věčný elán, který popíral věk. Ale vím, že má devadesát čtyři let. Že už letos podstoupila dvě velké operace. Tělo si žádá odpočinek. Ona sama se musí šetřit. A my to musíme pochopit – i když se nám do toho nechce.
S jejími kroky do ústraní odchází i něco z nás.
Není to jen o ní. Je to o nás všech. O generaci našich prarodičů. O rodičích, kteří s ní vyrůstali. O dětství, které díky ní zůstalo v teple a bezpečí. Když odcházejí oni, ztrácíme kořeny. Když odchází ona, mizí kus našeho příběhu.
Neumím si nalhávat, že je to snadné.
Možná je to přirozené. Ale vůbec to není jednoduché. Možná proto o tom píšu – abych si to přiznal. Abych se naučil vážit si toho, že tu pořád je. Že ji ještě slyšíme, že se o ní pořád mluví jako o někom, kdo „je v dobré kondici“. A abych se pomalu smiřoval s tím, že jednoho dne už žádná taková zpráva nepřijde.
Děkuju, Jiřinko.
Za všechno. Za to, že jsi byla s námi celý můj život. Za ten hlas, co neumím zapomenout. A promiň, že mi dělá takový problém tě pustit.
Zdroje:
iDNES.cz – Herečka Jiřina Bohdalová je po operaci srdce
TN.cz – Jiřina Bohdalová skončila v nemocnici. Musela podstoupit operaci
