Článek
Shod náhod je už moc. Geniální umělci, kterým tleskají davy, ale kteří pak odejdou tiše. Nebo hlasitě. A dobrovolně. Člověk si říká – co to je za smutek, který dokáže překřičet i potlesk? Co je to za tíhu, která přiměje člověka zavřít divadlo života dřív, než zhasnou?
Srpen 2024. Herec Karel Heřmánek – ten charismatický Lucifer z „S čerty nejsou žerty“, elegán a hlas, který se nedal zaměnit – odchází na střelnici. Jen ne jako dřív, na trénink nebo s kamarády. Tentokrát sám. A už se nevrací. Sbohem. Vědomé, rozhodnuté, tiché. Prý nešlo o nehodu. Prý si to naplánoval.
Není sám. Vlastimil Brodský i Karel Svoboda. Duše, které dokázaly vytvářet krásu, silné emoce, melodie, co přežily desetiletí. A přesto v určitou chvíli došly ke konci. Rolemi, hudbou, hlasem v nás zůstali, ale i tím, jak odešli. A čím déle se díváme na ten seznam, tím víc se nedá nezeptat: je v tom nějaký vzorec?
Výzkumy naznačují, že mezi kreativitou a duševními poruchami může existovat souvislost.
Studie publikovaná v Journal of Psychiatric Research zjistila, že spisovatelé mají vyšší riziko úzkostných a bipolárních poruch, schizofrenie, unipolární deprese a zneužívání návykových látek; navíc jsou téměř dvakrát častěji náchylní k sebevraždě než běžná populace.
(Zdroj – PMC)
Další studie v Psychiatric Times ukazuje, že kreativita a závažné duševní poruchy mohou sdílet společný základ v extrémních temperamentech.
(Zdroj – Psychiatric Times)
To ale neznamená, že bychom měli smrt umělce glorifikovat. Naopak. Je třeba zůstat v úctě – nejen k jejich tvorbě, ale i k jejich boji. Možná právě tam, kde jsme se smáli jejich vtipu nebo plakali u jejich písní, byl ukrytý signál. Volání o pomoc, kterému jsme nerozuměli.
Ale tohle není článek o vině. Ani o laciné senzaci. Je to jen další tichá otázka, co si kladu, když se dívám na seznam těch, kteří odešli dřív. Co když poslední dílo umělce není obraz, báseň, role – ale rozhodnutí odejít? A co to znamená pro nás, kteří zůstáváme?
Jestli někoho znáte… věnujte mu chvilku. Zavolejte, napište, zastavte se. Třeba právě tahle chvíle může rozhodnout. A i kdyby ne – bude vědět, že tu někdo je.
