Článek
Všechno to znělo tak hezky
Jednodušší systém. Přehlednější dávky. Méně papírů, méně chaosu. A pak přijde obyčejné polední vysílání a jedna věta:
„Odkládá se.“
Žádná dramata, žádné vysvětlování.
Superdávka měla být vlajkovou lodí sociální politiky
Jeden balík, jedno rozhodování, jeden stát, který má přehled. Jenže stát, který si neumí spočítat vlastní přepočty, nemůže fungovat jako správce sociální spravedlnosti.
Když nesedí čísla, nesedí ani důvěra. A bez důvěry je každá reforma jen prezentace v PowerPointu.
Aleš Juchelka dnes jen oznámil stav věcí
Politickou odpovědnost ale nese Marian Jurečka z doby, kdy vedl ministerstvo.
A výsledek? Pocit rozpaků. Ne vztek, ne hysterie. Spíš to známé české „aha“.
Stejný pocit, jaký jsme měli už tolikrát: hodně řečí, hodně peněz, a nakonec odklad, který se potichu změní v konec.
A víte co?
My si můžeme dovolit lehký úsměv, protože realita je sama o sobě dost výmluvná.
Svět se nezboří. Lidé přežijí. Jen další „velká změna“ skončila v šuplíku.
A někde mezi řádky zůstává otázka, na kterou se už raději nikdo moc neptá: kolik nás tenhle supernápad vlastně stál?
* * *
Díky za každé srdíčko i komentář.
A sdílením pomáháte tomu, aby tenhle text nezmizel v šumu internetu, ale našel další lidi, kterým může něco říct.
A pokud mě chcete podpořit i jinak než slovem, můžete to udělat třeba posláním symbolických 10 Kč pomocí tlačítka „Podpořte autora“.
Za to vám ze srdce děkuji,
David
