Článek
Rána do jistot vědy
Představte si místo, kde vládne jen led, vítr a ticho. Antarktida je pro většinu z nás jen bílá pustina. Ale právě tam, ve výšce přibližně čtyřiceti kilometrů, zachytila věda signál, který rozbil všechny jistoty. Psal se rok 2006, když balon nesoucí experiment ANITA letěl nad ledovou plání – anténa zaregistrovala rádiový pulz. Ten však nepřicházel z vesmíru shora, ale zdola – zpod ledu a skály.
Podle fyziky by cokoliv, co by se chtělo probít tisíci kilometry pevné hmoty, mělo být dávno pohlceno. Přesto byl signál silný, jasný a naprosto nepochopitelný.
Opakování záhady
V roce 2014 se totéž zopakovalo. ANITA zachytila další anomální pulz. Tentokrát se navíc objevil ve chvíli, kdy ve vesmíru došlo k explozi supernovy – což by mohlo být stopou spojitosti. Přesto pro první případ (rok 2006) žádná podobná událost nesedí. A tak otázky spíš přibývají než ubývají.
Částice duchové? Ne!
ANITA (Antarctic Impulsive Transient Antenna) měla za úkol detekovat ultra-vysokoenergetická neutrina – částice, které mají minimální interakci s hmotou, a proto je extrémně obtížné je registrovat.
Ale signály z let 2006 a 2014 neodpovídají charakteristikám neutrin. „Co víme jistě, je, že tohle nebyla běžná neutrina,“ říká Stephanie Wissel z Penn State University. Tím se záhada pouze prohlubuje.
Něco pod ledem – možnosti scénářů
Nová částice nebo fenomén: Pokud by to nebyla známá částice, mohlo by jít o objev nové formy hmoty či interakce, kterou dosud neuznáváme.
Neznámý rádiový efekt: Možná se jedná o chování rádiových vln v hranicích ledu, atmosféry a horizontu, které doposud nebylo plně pochopeno. Takový efekt by mohl měnit naše měření ve vysokých výškách.
Kosmické události: U signálu z roku 2014 existuje korelace se supernovou; ale u roku 2006 ne. Jinými slovy: jedna z událostí se dá spojit s velkou kosmickou explozí, druhá ne.
Vědci v pasti a další kroky
V červnu 2025 vyšla nová studie v Physical Review Letters, ve které mezinárodní tým prověřil dostupná data ANITA, simulace a srovnal je s kosmickými událostmi. Výsledek: pořád nemáme jasné vysvětlení. Studie potvrzuje, že anomálie existují a nelze je jednoduše odmítnout jako chybu měření.
Nástupce ANITA, projekt PUEO (Payload for Ultrahigh Energy Observations), slibuje vyšší citlivost a možnost zachytit další podobné pulzy. Pokud projekt uspěje, můžeme být svědky průlomu: buď v teorii nových částic, nebo ve zvědavém odhalení přírodního efektu, který jsme dosud neviděli.
Otázka, která nedá spát
Je tento pulz drzou škvírou do neprobádaných vlastností vesmíru? Nebo připomínkou, že i ve zdánlivě známém světě máme mnohé nevysvětlené?
Možná je to i test naší pokory vůči přírodě – i když jsme studiemi pokročili dál než kdy dřív, vždycky zůstane něco, co nás překvapí.
Pulz nad Antarktidou je jak šepot z vesmíru – nikdo nerozumí slovům, ale všichni cítí, že v nich něco dává smysl. Byla to nová částice? Trik přírody? Nebo jen chyba měření?
Co si myslíte vy – je to důkaz, že fyzika čeká na další revoluci, nebo výzva pro přesnější přístroje?
Zdroje:
Studie: „Observation of upward‐going cosmic‐ray–like events in the ANITA Data Set“ – Physical Review Letters, červen 2025.
Oficiální informace o experimentu ANITA – Penn State University / ANITA Collaboration.
