Článek
Každý rok si slíbím, že to zvládnu v klidu.
Že letos nebudu běhat po obchodech, nezblázním se z úklidu a nebudu chtít, aby všechno bylo dokonalé. A stejně se přistihnu, že zase zapomínám na to nejdůležitější — že Vánoce nejsou výkon, ale chvíle, kdy se můžeme konečně zastavit.
1. Nehledejte dokonalost, hledejte klid
Všechno, co má být, se stihne. To ostatní prostě nemá být. Vzpomínky nevznikají z naleštěného stolu, ale z toho, že jsme si na chvíli sedli a zasmáli se nad obyčejností.
2. Dárky nejsou důkaz lásky
Kdo vás má rád, nechce věci. Chce vás. Chce, abyste byli přítomní. Abyste je poslouchali, ne jen slyšeli. Dárky se rozbalí, ale pozornost zůstává.
3. Rodiče nejsou samozřejmost
Nečekejte, až „bude víc času“. Nebude. Zvedněte telefon, napište, nebo prostě zajděte. I když je ticho mezi vámi delší, než by mělo být, právě teď je chvíle to zlomit.
Někdo kdysi řekl: „Největší dárek, který můžeš dát svým rodičům, je čas. Protože nikdy nevíš, kolik ho ještě mají.“
A měl pravdu. Všechno ostatní se dá koupit, jen čas ne.
Pamatuju si jeden příběh(video), který obletěl svět.
Starý muž poslal svým dětem parte se svým jménem, aby je donutil se sejít.
Když pak otevřeli dveře jeho domu, našli ho živého, seděl u stolu se zapálenou svíčkou a řekl jen:
„Konečně jste tady. Všechno, co jsem chtěl, jste vy.“
A pak si povídali až do rána.
Není to smutný příběh. Je to připomínka, že někdy musí přijít šok, aby se lidé zase našli.
My, co již rodiče nemáme, Vám můžeme doporučit: buďte s rodiči co nejdéle! Až odejdou do nebíčka, už se nikdy nevrátí.
4. Nedělejte si výčitky
Možná letos nebudete šťastní. Možná vás něco bolí. Je to v pořádku. Nemusíte se přetvařovat. I smutek má v těchto dnech své místo — někdy právě on dělá člověka opravdovým.
5. Uklízejte míň, objímejte víc
Prach se vrátí, ale doteky ne. Není potřeba mít všechno srovnané, aby bylo doma hezky. Stačí, když tam bude teplo. A pár rukou, co se neuhnou, když se chcete přitulit. Vždycky si vzpomenu na slova Jiřiny Bohdalové: Já uklízím tak, že do každého rohu nastříkám iron a je hotovo. To má v sobě všecko.
6. Dýchejte
Zhluboka. Pomalu. Uprostřed všeho shonu se zastavte a uvědomte si, že žijete. To není samozřejmost.
7. Nechte minulost spát
Staré hádky, bolesti, věty, které se měly říct jinak. Všechno to, co vám pořád leží někde v hrudi. Nechte to být. Ticho umí víc než omluva vynucená tlakem svátků.
8. Myslete na ty, kdo zůstali sami
Možná máte v okolí někoho, kdo letos nebude mít s kým usednout ke stolu. Někdy stačí malá zpráva. Nebo krátká návštěva. Člověk nikdy neví, jak moc může být pro druhého posledním světlem. Z vlastní zkušenosti vím, že poté co to uděláte, zažijete nejkrásnější teplé štěstí na světě. Od pozvání cizího člověka k vánočnímu stolu nebo „jen“ odnesení bramborového salátu a řízku sousedovi.
9. Zpomalte
I když svět běží, vy nemusíte. Klid není slabost, ale odvaha. Vypněte televizi, vezměte si čaj, koukejte chvíli z okna. Ticho je ten největší dar, který si můžete dát.
10. Děkujte
Ne proto, že se to má. Ale protože můžete. Děkujte lidem, kteří s vámi zůstali, i těm, kteří museli odejít. Vděčnost mění všechno — i obyčejný večer ve svátek.
Možná letos nebude všechno podle představ. Ale pokud si udržíte klid, laskavost a pár upřímných slov s těmi, které máte rádi, bude to víc než dost.
A možná si právě letos uvědomíte, že Vánoce nejsou o čase, ale o přítomnosti.
⋆ ⋆ ⋆
Díky za každé srdíčko i komentář. Pomáháte tím, aby tenhle text nezmizel v šumu internetu, ale našel další lidi, kterým může něco říct.
A pokud chcete pomoci i jinak než slovem, můžete třeba symbolicky poslat 10 Kč přes „Podpořte autora“ – podpoříte tím moje další psaní. Za to Vám už teď ze srdce děkuji.
David
