Článek
Když život začne náhodou. A pokračuje omylem
Nikdo by do něj neřekl, že jednou stane na druhé straně planety.
Nikdo.
A už vůbec ne on sám.
Kohout byl prostě kluk, který si všiml, že systém má díru.
A jakmile skrz ni prošel, zjistil, že za ní není sklep.
Ale svět.
Poprvé byl vystrašený.
Podruhé už se smál.
Potřetí se smál ještě víc — svět byl jeho, protože ten skutečný vlastník spal.
Český Vrchní, prchni. Role, která se nabízela sama
Ve filmu to začalo jedním účtem.
U Kohouta jedním letem.
A pak to jelo.
Maledivy, Thajsko, Venezuela.
Kamarádi, drinky, hotelové pláže.
A faktury, které propadaly systémem jako papír pod dveřmi.
Byl to život, který mu nepatřil.
A přesto ho žil naplno ze všech.
Byl jsem v žitě. Bajka, která sedí víc, než by kdokoliv chtěl (z filmu Vrchní, prchni)
Ta stará říkanka o prasátku, které utíkalo přes plot žrát do obilí…
Kohout ji naplnil do posledního zrna.
Když přišel konec?
On by byl první na ráně.
První, kdo by šel.
Ale byl ve světě, v letadle, ve vzduchu.
V realitě, kterou by nikdo v Mostě nevěřil, kdyby ji vyprávěl v hospodě.
A možná proto si ji nevymýšlel.
On ji prostě žil.
A pak přišla nehoda. Bez metafory. Bez pointy. Jen tvrdý konec
Nehoda u Hannoveru.
Jeho kamarád mrtvý na místě.
Kohout v kómatu.
Bez světel letištní haly.
Bez šumu tropických ventilátorů.
Bez suverenity, bez role, bez útěku.
Člověk, který prožil příběh větší než svůj život, ležel tichý v české nemocnici.
A zůstal tam až do svého konce.
Největší ironie? On nebyl problém. Problém byl systém, který spal
A to je celý příběh.
Jeden kluk ukázal, jak snadné bylo obejít stát.
A stát se tvářil, že to nevidí.
Nikdo nic nekontroloval.
Nikdo nic neřešil.
A když přišla milionová faktura?
Zůstala daňovým poplatníkům.
Jak jinak.
Kohout jen prošel vraty, která neměla být otevřená.
Ať si o něm myslíme cokoliv, jedno mu nevezmeme
Žil.
Možná špatně, možná na dluh, možná na cizí účet.
Ale žil.
Byl v žitě — ne metaforicky, ale skutečně.
Na plážích, na letištích, v kabinách, kam se většina lidí nepodívá ani jednou.
A tenhle prožitek mu nevezme ani soud, ani morálka, ani smrt.
Zůstane jen příběh, který by nevymyslel ani scenárista.
A který končí příliš brzy na to, aby byl komedií.
A příliš absurdně na to, aby byl tragédií.
Je to prostě český příběh.
S českým paradoxem.
A s jednou jedinou jistotou:
On v tom „žitě“ skutečně byl.
Díky za každé přečtení, srdíčko i komentář. Pomáháte tomu, aby tyto texty nezmizely v šumu internetu, a dostaly se k těm, kteří je chtějí číst.
A jestli chcete podpořit i moji práci, můžete to udělat třeba symbolickou korunou prostřednictvím tlačítka „Podpořte autora“.
Moc si toho vážím a děkuji ze srdce,
David Řezník
Zdroje:
www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-zemrel-lukas-kohout-jeho-zivotem-se-inspirovali-tvurci-filmu-bobule-292835
tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/635089-zemrel-mystifikator-lukas-kohout-jeho-zivot-byl-inspiraci-pro-film-bobule
www.blesk.cz/clanek/zpravy-pribehy/827726/zemrel-podvodnik-lukas-kohout-42-cesky-baron-prasil-byl-inspiraci-pro-film-bobule.html
mujrozhlas.cz/slavni-severocesi/lukas-kohout-podvodnik-mystifikator-i-spoluorganizator-protiromskych-demonstraci
