Článek
„Buď sám sebou.“ To slyší dnešní mladí pořád. Ale co když je svět kolem tak hlasitý, že už ani neslyší, kdo doopravdy jsou? Nejsou to žádná líná nebo zkažená generace. Jsou to mladí, kteří čelí tlaku, který je často větší, než dokážou unést.
Dnes je na výběr tisíc cest a možností. Jenže to není svoboda zadarmo. Všichni je srovnávají a radí jim, co by měli být. Ale málokdo se opravdu ptá, co chtějí oni sami. Výsledek? Úzkost, zmatek a pocit, že nejsou dost dobří. A tohle se děje mnohem častěji, než si chceme přiznat.
Sociální sítě nejsou jen zábava. Jsou to zrcadla, která zkreslují. Instagram, TikTok, YouTube – všechno je vybrané, upravené, nalíčené filtry. Dokonalé fotky a úspěchy, ale žádná běžná realita. Mladí se pak ptají: „Co dělám špatně já?“
Ty aplikace jsou navržené tak, aby je udržely online co nejdéle. Hrají na potřebu být uznávaný a na strach z toho, že zůstanou stranou. A do toho škola, známky, přijímačky – pořád někdo hodnotí a porovnává. Ten tlak je všude kolem nich a oni si ho nesou i v sobě.
Mozek mladého člověka je jako stavba, která ještě není hotová – všechno je otevřené a tvárné. Emoce jsou silnější, uznání hrozně důležité. A to, co o nich říká svět, má obrovskou váhu. Jenže svět hodně mluví, ale neumí naslouchat.
Je normální, že teenageři chtějí zapadnout, hledají, kdo jsou a zkouší různé role. Jsou citliví na kritiku, chtějí být součástí party. Ale když je pořád někdo sleduje a hodnotí, snadno se z toho stane úzkost nebo strach selhat. „Když ona má tolik sledujících a já nic? Asi nejsem dost dobrá.“ „Musím být nejlepší, jinak mě nebudou brát vážně.“ To nejsou výmysly. To je realita, kterou slyšíme od mladých každý den. A musíme ji brát vážně.
Nejde o to vypnout internet nebo zastavit svět. Jde o to naučit se poznat, co je inspirace a co je falešné měřítko.
My dospělí bychom měli míň hodnotit a víc se ptát. Ne jen radit, ale opravdu naslouchat. Ptát se, co cítí, co potřebují. Být jim oporou, která je nezlehčuje ani nezesměšňuje. Přiznat, že i my občas tápeme. Dát jim prostor mluvit beze strachu, že je odsoudíme.
Mladí nejsou „ztracená generace“. Jsou generace, která hledá svou cestu v nejsložitějším světě, jaký tu kdy byl. A my jim můžeme pomoct – ne tím, že budeme chtít dokonalost, ale tím, že nabídneme pochopení.
Zdroje:
https://www.irozhlas.cz/zivotni-styl/spolecnost/dusevni-zdravi-dospivajici-site-mobily-instagram-stes_2304020600_fil
https://www.unicef.cz/kazdy-si-vezmou-v-evrope-zivot-3-mladi-lide/
https://www.eduin.cz/clanky/snizit-pocet-odkladu-nestaci-musime-take-snizit-tlak-na-vykon-a-prohloubit-spolupraci-materskych-a-zakladnich-skol/
