Článek
Sparta v této sezoně jen zdaleka připomíná tu, kterou jsme mohli vidět na českých trávnících v posledních dvou sezonách. Od startu této sezony Sparta v lize nepředvedla ani jeden dominantní a stoprocentně přesvědčivý výkon. V následujícím článku se pokusím zamyslet nad tím, proč tomu tak je a jak z toho ven.
ODCHODY
Ve Spartě se jako vždy v letním přestupovém období událo hodně změn v kádru. Těmi nejcitelnějšími však byly odchody trenéra Briana Priskeho, kapitána Ladislava Krejčího a neúprosného bijce a snipera Jana Kuchty.
S Priskem, kterému se mimochodem začalo v Nizozemsku velmi dařit, odešla nejen jeho trenérská odbornost, ale také to, co ho zdobí nejvíce, tedy schopnost vybudovat si s hráči, ale i s fanoušky, opravdu dobré pouto. Jak se nechal sám Jan Kuchta v nedávném rozhovoru pro iDnes.cz slyšet: „Priske byl lidštější.“ Otázka tedy je, nakolik se trenéru Larsi Friisovi povedlo vybudovat skvělé vztahy se svými svěřenci, jakožto hlavnímu kouči.
Je jasné co Sparta ztratila v odchodu kapitána Krejčího. Dovolím si napsat, že čistě herně ho například Asger Sorensen nebo Jaroslav Zelený nahradit dokáží. Spartě však obrovsky chybí jeho atribut lídra, to jak dokázal tým vyhecovat i v nejvypjatějších momentech. Vzpomeňme na rychlé příklady, jakými jsou zápas s Plzní na jaře 2023, derby o pár týdnů později, zápas s Teplicemi, Pardubicemi nebo utkání v Mladé Boleslavi. Tam všude bylo vůdcovství rodáka z Rosic cítit nejvíce. Bohužel tuto roli ve Spartě nikdo nepřevzal, ale k tomu ještě později.
S Janem Kuchtou neodešly jen jeho emoce, ale také skvělé fotbalové dovednosti. Zejména jeho styl hry, seskakování si a sklepávání míčů do stran, z toho dokonale těžili jak Lukáš Haraslín, tak Veljko Birmančevič, tak rovněž dříve Tomáš Čvančara. Náhrady do základní jedenáctky za Jana Kuchtu zatím nepřinesly ani emoce, ani stejné fotbalové umění.
CHYBĚJÍCÍ EMOCE
Sparta v letošní sezoně působí absolutně bez emocí. Vlastně téměř u nikoho je nenajdete. Tým je sestaven převážně z introvertních osobností. Když už bychom našli extroverty, jedná se o Qazima Laciho, který má spíš emocí přespříliš a občas mu vlastně škodí, dalším extrovertem je Ángelo Preciado, který však má Spartu a další věci hodně na salámu a nemůžete po něm čekat, že on bude bijec za rudý dres. Jedinými hráči, kteří občas ukážou ve správném světle emoce jsou tak Martin Vitík a Lukáš Haraslín. Bohužel však nedostatečně vůči svým předchůdcům. Proto mám, i s dalšími fanoušky, občas z hráčů pocit, že jim jsou věci jedno a postrádám u nich chuť a hlad po dalším úspěchu.
ČITELNOST
Na konci minulé sezóny se již objevovaly signály, v této se to ukázalo v plné nahotě, Sparta je čitelná. Spartu dokázaly přečíst i týmy zespoda tabulky. Jak říkal sám wingback Matěj Ryneš: „Hrajeme pořád stejně.“ Otázkou však je, zda není čas na změnu. Na podobnou změnu, jakou udělal Priske před dvěma lety v zápase v Plzni a které nastartovala letenské k neuvěřitelné cestě, na které dokázala vše, co český tým dokázat může. Nejen, že je hra a rozestavení 5-2-3 již čitelné, ale zejména v těžkých zápasech Sparta naprosto propadá ve středu hřiště, právě vinou pouhých dvou středních záložníků, namísto tří. Vzhledem ke stavbě kádru je podle mého soudu na čase přemýšlet o přechodu na rozestavení 4-3-3.
Myslím si, že i trenér Friis by se měl více odvázat a ukázat svoji filozofii a ne pokračovat v té Priskeho. Protože kdy jindy něco změnit, když ne teď? A Zbrojovka Brno se jeví jako ideální soupeř, na kterém to vyzkoušet.
SPRÁVNÝ KAPITÁN?
Filip Panák je můj nejoblíbenější Sparťan, jeho příběh by se dal bez nadsázky zfilmovat na Netflixu, zdobí ho neuvěřitelná herní inteligence a přehled, avšak je správnou volbou kapitána?
Po uplynutí 4 měsíců této sezony tvrdím, že nikoliv. Jak jsem psal, Filipa si strašně moc vážím a je to klíčový hráč Sparty, avšak na tuto roli se nehodí. Vlastně to není jeho vina, každý jsme nějaký, on introvertní, jakožto většina kádru. Ale nechci, aby kapitána Sparty musel Laci nebo kdokoliv jiný postrčit, aby si šel promluvit s rozhodčím a bojovat za svoje spoluhráče.
Kdo se tedy nabízí jako kapitán? V současném rozpoložení a stavu kádru bych hlasoval pro Lukáše Haraslína. Jelikož je však zraněný, tak bych pro zápas s Baníkem sáhl po Martinu Vitíkovi. Změna kapitána podle mě není nic ostudného, ve sportovním prostředí se to děje běžně a týmu to může dodat nový impuls. Avšak myslím si, že se to nestane, Friis je hodně konzervativní trenér a to nejen v rozestavení.
NEFORMA KLÍČOVÝCH HRÁČŮ
Nelepí to těm, na které Sparta spoléhala. Ve formě je pouze Vindahl, možná v té nejlepší ve Spartě, před zraněním to šlo rovněž i Haraslínovi. Jinak zbytek, řekněme třinácti, klíčových hráčů je absolutně z formy. Nejvíce Sparta trpí neformou Birmančeviče, Kairinena a Olatunjiho. U nigerijského tanku to je podle mého soudu pouze v hlavě. Letos se po odchodu Kuchty stal útočníkem číslo 1. Friis na něj sázel v klíčových momentech, dokonce vstřelil gól v hlavní fázi Ligy mistrů. To vše mu však stouplo do hlavy, přestal pracovat pro tým, začal nesmyslně simulovat a vztekat se. Je tak jen pouhým stínem Victora z počátku sezony. Kaan Kairinen zase doplatil na své zranění nohy, zasloužil by si pořádný odpočinek, kdyby za něj měla Sparta adekvátní náhradu.
Pak je tu nejlepší hráč loňské sezony. Nevím, co stojí za jeho rapidním poklesem formy, dovolím si však tipnou tři možnosti. Stal se otcem, každý tuto roli přijme jinak, možná nemá dostatek spánku, ale to už by byly bulvární spekulace. Zadruhé, mohl se vidět jinde. Birma si možná pomýšlel na krásný přestup do Anglie nebo Španělska avšak neodkázal se přemístit zpět myšlenkami do Prahy. Poslední a vážný důvod, který mě napadl, může být přivedení Tuicho, Krasniqiho a Rrahmaniho, tedy Albánce a Kosovanů. Pro nás Čechy je to jen další spor, pro Srby a Albánce to byla válka, při které umírali lidé a došlo k přerozdělení území. Možná to nejlepší hráč Sparty nese špatně a nevyrovnává se mu s tím snadno, notabene když jsou to parťáci z útoku. Kdekdo by namítl, že Laci je taky Albánec a vše bylo v pořádku. Jenže Qazim od malička vyrůstal v Řecku, není to úplně klasický Albánec.
ŠPATNÁ PŘESTUPOVÁ OKNA ROKU 2024
37. a 38. titul Spartě, mimo jiných faktorů, vyhrálo skvělé doplnění kádru. Avšak obě přestupová období roku 2024 byla opravdu špatná. Nejen že se nepřivedl žádný Čech, což je podle mě opravdu kardinální chyba, ale nepřivedla se ani kvalita.
Pojďme si připomenout, kdo v roce 2024 do Sparty přišel:
Markus Solbakken - 2,5 milionů euro. Přicházel s velkými očekáváními a i velkou cenovkou. Moc toho nenahrál, ale bohužel je vidět, že je k tomu důvod. Markus je sympatický hoch, tedy kromě sdílení příspěvků na Instagramu podporující narativ palestinských teroristů, na Spartu to však nebude nikdy. Přednost před ním dostává dokonce i Lukáš Sadílek. Sám sebe se ptám, proč raději nepřišel Hlavatý nebo vloni Červ, jsou to bijci, Češi a o byli by polovinu levnější.
Indrit Tuci - 1 milion euro. Co k němu dodat, rozhodně trpí, že nehraje na své pozici, tedy na hrotu útoku, ale na Spartu to nebude nikdy. Člověk z něho dostává Martin Minčev vibes, ale přínos má Tuci snad ještě menší, než bulharský princ. Jediný dobrý moment byl gól Galatasarayi. Opět si kladu otázku v čem byl Václav Sejk horší.
Ermal Krasniqi - 2 miliony euro. Již od prvního zápasu se mi nelíbil, podobných křídel nabízí naše liga několik. Ermalovi naprosto chybí kvalita, tady Sparta sáhla úplně vedle.
Mathias Ross - hostování. Jestli jsem mluvil o pocitech, nebo-li vibes, tak z Mathiase dostanete vibes Jamese Gomeze. Navrhoval bych stejný postup, tedy v tomto případě ukončit hostování v lednu. Znovu si kladu otázku, v čem by byl horší Jakub Martinec nebo Karel Spáčil.
Imanol - 500 tisíc euro. Hráč, který se mi velmi líbil a těšil jsem se na něj. Bohužel se v zápase s Bohemians zranil a má po sezoně, uvidíme tedy další rok.
Albion Rrahmani - 5 milionů euro. Nejdražší posila v historii ligy a pro mě jediný hráč na tomto seznamu (uvidíme jaký bude Imanol), který má ve Spartě šanci. Perfektní zakončení však střídá se zbytečnými ztráty a místy laxním přístupem. Ve Spartě je chvíli a určitě se může ještě prosadit, musí však pořádně zamakat.
Ellias Cobbaut - neznámá částka. Jedno velké uvidíme. Mám však po nastudovaní jeho hry velké obavy. Mám pocit, že Spartě nepřinese nic nového, doufám že se mýlím.
A to je vše, žádný Čech nebo Slovák, žádná posila okamžitě do základní jedenáctky. Přivedli se hráči, kteří mají Spartu jako přestupní stanici a nervou se za ni. S mým názorem, že se mají přivádět i Češi, jsem dostával hodně vynadáno na více sociálních sítích, avšak stojím si za tím, že cizinec se má přivádět ve chvíli, kdy nabízí něco víc nebo jiného, než Čech. Správně to bylo u Birmančeviče, Laciho, Kairinena, Preciada, Sorensena nebo Vindahla. Nevím však čím jsou hráči jako Ross, Solbakken, Krasniqi, Tuci nebo Cobbaut lepší než například Martinec, Spáčil, M. Sadílek, Karabec, Sejk, Černý, Janošek nebo Kušej. Inspiraci by možná ACS mohla hledat u své hokejové sestry HCS. Ta má na soupisce 3 Finy a 1 Kanaďana. Všichni 4 přináší něco, co by od Čechů buď nedostali anebo to mohou nabídnout pouze Češi hrající v NHL.
JAK V TÉTO SEZONĚ DÁL? - ZÁVĚR
Sparta se v této sezoně musí soustředit i nadále na spoustu věcí. Zdá se, že v lize to bude 2. místo, o které bude Sparta s Plzní a Baníkem bojovat. Skončit po dvou titulech třetí by opravu nebylo dobré. Spravit chuť se dá v lize mistrů. Tam Sparta hraje velmi dobře, paradoxně mnohem lépe než v lize a za 10 dní ji čeká klíčový zápas proti Brestu. Pokud ho zvládne za tři body, je šance, že postoupí do play-off, tedy mezi 24 nejlepších mužstev. Klíčovou soutěží se nyní stává Mol Cup. Nemělo by se stávat, že Sparta zakončí sezonu bez trofeje, tudíž své síly musí upřít na vítězství v domácím poháru. Cesta Mol Cupem začíná Spartě již za dva dny proti trápícímu se Brnu.
Jak jsem jasně deklaroval, Sparta musí něco změnit, ať už je to rozestavení, taktika, projevování emocí, klid na míči, případně kapitán. Nemusí měnit a rozbít vše, co se vybudovalo, avšak jisté změny jsou žádoucí.
Co se týče personálních změn je nutné v zimě hlavně přivést bijce, charaktery, emocionální hráče, asi nejlépe Čechy. Nejdůležitější však je, že se musí jednat o hráče do základní sestavy. Konkrétně se Sparta musí zaměřit na střední záložníky, křídla a mimo úvahu asi není ani podpis stopera. Při zranění Haraslína a absenci formy Birmančeviče se ukazuje, že kvalita křídel je (znovu) nedostatečná. Zvážil bych i zda je nutné setrvání Rosse, Solbakkena, Krasniqiho a Tuciho. Opravdu v reálnou úvahu připadá stažení z hostování v Mladé Boleslavi středního záložníka Patrika Vydry, hlavně ho nestavět na stoperu a nepouštět ho k penaltám.
I přes krizi věřím, že se Sparta pod vedením Friise zvedne, důležité je, aby klíčoví hráči nalezli formu a klid. Cílem pro zbytek podzimní části by měly být 3-4 body a dobré skóre v Lize mistrů, dále postup Mol Cupem a přezimovat na druhém místě s co nejmenší ztrátou na Slavii. Důležité je nedělat ukvapená rozhodnutí, ale naopak promyšlené změny.
Anketa
Děkuji všem, kteří si článek přečetli až sem a budu rád, pokud se zapojíte do diskuze pod článkem.
Sparta Praha!
