Článek
ODS je v problémech. Zatímco hnutí STAN kontinuálně posiluje a jeho preference se pohybují kolem 20 %, občanští demokraté se postupně blíží k podpoře 10 % voličů. Děčínská stranická organizace už vyzývá ke svolání mimořádného sjezdu, kde by se řešila potenciální výměna vedení. Ale kdo by se mohl stát novým předsedou?
Rozhodl jsem se vytvořit seznam kandidátů, kde by každý z nich reprezentoval jiný směr pro budoucí vývoj strany. Je však nutné připomenout, že se o post předsedy zatím nikdo otevřeně nehlásí.
Možnost 1: Petr Fiala – návrat krále
V ODS se mluví o tom, že ve straně je stále dost lidí věrných bývalému předsedovi. Současný vývoj dává zatím Fialovi za pravdu, když říkal, že budoucnost ODS je v koalici SPOLU. Pravice je nyní rozdrobená a Fiala by jako bývalý premiér a architekt projektu SPOLU mohl působit jako jednotící element. Zatím svůj návrat do čela strany odmítá, nicméně Fialův comeback nemůžeme vyloučit, přece jen v roli spasitele už bývalý premiér jednou uspěl.
Možnost 2: Eva Decroix – tah dámou
Představitelka liberálního křídla občanských demokratů by mohla být zajímavou volbou, pokud by strana chtěla cílit na voliče, kteří odcházejí ke Starostům. Ve vedení ODS jsou s jednou výjimkou pouze muži. Decroix ukázala, že v debatách dokáže být výrazná a občas budí i kontroverze, což v dnešní době shortů na sociálních sítích nemusí být nutně nevýhoda. Navíc má dostatek zkušeností, je dlouholetou poslankyní a krátce byla i ministryní spravedlnosti. Předsedkyně ODS na Vysočině je tak rozhodně zajímavou volbou.
Možnost 3: Štěpán Slovák – mladá krev
Poslanec za Zlínský kraj, který se stal jedním z hlavních představitelů nastupující generace pravicových politiků. Ostrý v debatách, prosazující strukturální reformy ve zdravotnictví, schopný nastolovat agendu a hlavně komunikovat s mladými voliči. Jeho dosavadním vystupováním si navíc vysloužil slova chvály od bývalého předsedy Mirka Topolánka. Je pravdou, že Slovákovi zatím chybí zkušenosti, ale na druhou stranu by na rozdíl od Fialy nebo Decroix opravdu představoval výraznou změnu, a nejen kontinuitu s jiným jménem.
Možnost 4: Tomáš Pojar – divoká karta
Bývalý poradce pro národní bezpečnost a diplomat se může zdát jako překvapivý návrh. Pojar má však nezbytný atribut pro lídra, a to sice charisma. Když mluví, publikum ho poslouchá, jak se ukázalo v prvních týdnech po ruské invazi na Ukrajinu. Pojar má výhodu, že je s Fialovou vládou málo spjatý na to, aby nesl zátěž její ekonomické politiky, ale zase byl dost blízko k rozhodovacím procesům, aby si mohl připsat zásluhy v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky, jelikož byl ústřední postavou pro českou pomoc napadené Ukrajině. Nevýhodou je fakt, že není poslancem nebo senátorem a neměl by tím pádem dost mediálního prostoru. Možná je ale právě určitá figura zvenčí to, co strana potřebuje.
Zatím rozhodně není jisté, že současné vedení přijde o své posty, nicméně pnutí uvnitř ODS je zjevné. Strana bude muset po neuspokojivých komunálních volbách, ale i s klesajícími preferencemi, vyvodit nějaké důsledky, ať už personální, nebo programové.
