Článek
O Smart City se v posledních letech hovoří čím dál častěji. Co tento pojem ale vlastně znamená? Chytré město se snaží využít moderní technologie ke svému každodenního chodu. Velká řada lidí si proto představuje vizi chytrého města jako zábavný projekt, při němž radnice například do parku nainstaluje lavičky se solárními panely, které vám umožní si během odpočinku nabít mobil. Jistě, je to zábavné, vzbudí to pozornost a někomu to skutečně přijde vhod. Skutečné chytré město ale funguje jinak.
Na webových stránkách a skrz mobilní aplikace pořádá ankety a průzkumy, díky nimž se může správně rozhodovat o svých plánech. Svým občanům dává příležitost podílet se na rozvoji sousedství. Zveřejňuje na internetu data, která jsou jinde přístupná jen po vyžádání na úřadě. Rozvoj chytrého města napomáhá snižovat výdaje, lépe hospodařit s energiemi a slouží také k rozvoji místních firem. Navíc transparentně propojuje veřejný a soukromý sektor tak, aby mohl pomáhat tam, kde čerpá lidské i přírodní zdroje. Nic z toho sice nebije do očí tolik jako solární lavička, zato přináší skutečný užitek všem občanům i zastupitelům, kteří hledají cestu ke správnému rozhodnutí.
Chytré město je vizí a plánem pro všechny
Chytré město představuje rozumný plán pro dlouhodobou vizi rozvoje. A nejde o žádnou sázku do loterie. Počet obyvatel žijících ve městech už desítky let stoupá a většina prognóz včetně té, kterou vypracovala Organizace spojených národů, předpokládá, že tento trend bude v následujících dekádách pokračovat. Dokonce ještě rychlejším tempem. Stejně tak nezastavitelně prostupují naše životy moderní technologie (internet, chytré tablety, telefony, a stále dokonalejší komunikační kanály). Smart City je cesta, jak tyto výdobytky využít k našemu skutečnému prospěchu.
Běžná situace na radnicích je taková, že se zde neustále dožaduje svých potřeb určitá skupina obyvatel, která se nebojí být hlasitá a intenzivně komunikovat se zastupiteli a úředníky. Tato skupina zpravidla nereflektuje postoj většiny. Bohužel nezřídka kvůli jejich neúnavné snaze radní nakonec uvěří, že skupina mluví za celé sousedství. Příkladem je situace, kdy se takováto skupina občanů v jednom malém českém městě snažila prosadit výstavbu nové sportovní haly.
Než se však radní pustili do její realizace, rozhodli se s naší pomocí uspořádat anketu 10P. Ta pomáhá ujasnit problémy a priority města. Občané mohou přitom hlasovat jednoduše na webu či na mobilu. Ankety se zúčastnilo více než 500 občanů a vyšlo v ní najevo, že prioritou není sportoviště, ale nonstop lékárna a rozšíření polikliniky. Naopak multifunkční hala skončila na posledním místě. Rozhodování na základě dat a průzkumů je nesmírně užitečné pro pochopení potřeb občanů i v mnoha dalších případech. Díky internetu a mobilním aplikacím je lze přitom získat snadno, rychle a bez velkých nákladů – a to zejména ve srovnání se situací, kdy město riskuje obrovskou investici do něčeho, co třeba jeho obyvatelé neocení, nebo dokonce odsoudí.
Otevřená data šetří miliony
Chytrá práce s daty může být jednoduchá jako v případě anket, ale také velmi komplexní. Skvěle to ukazuje přístup londýnského dopravního podniku Transport for London (TfL). Již před několika lety se rozhodl, že bude zveřejňovat velké množství dopravních dat, které má k dispozici a využívá je pro svůj každodenní chod. Kdokoli tak může zjistit čerstvé informace o příjezdech autobusů do stanic, dopravní situaci, nečekaných událostech nebo o místech, kde si můžete půjčit kolo. V současnosti využívá data zveřejněná TfL více než 600 aplikací. S nimi pak každodenně pracuje bezmála polovina obyvatel Londýna. Díky přesným datům o dopravní situaci šetří cestující čas a mohou si lépe naplánovat svou cestu. Otevřená, aktuální a přesná data samozřejmě také zlepšují dopravní situaci, pomáhají předejít zácpám a zbytečnému čekání na spoj.
Každý rok ušetří londýnský dopravní podnik desítky milionů liber svým zákazníkům v čase, který by jinak promarnili čekáním. Šetří ale i svoje peníze, neboť se nemusí starat o vývoj a správu vlastních aplikací. Kromě toho podpořil místní ekonomiku a vytvořil řadu příležitostí pro rozvoj místních firem v oblasti programování a IT. V neposlední řadě pak dokázala otevřená data díky zefektivnění dopravy šetřit energie, a to až 16 %. Auditorská společnost Deloitte odhadla celkové úspory za rok 2017 na celých 130 milionů liber – tedy zhruba čtyři miliardy korun. Jedinou investicí TfL bylo přitom transparentní zpřístupnění dat, s nimiž pracuje. Tak snadný, a přitom účinný může být krok k naplnění vize chytrého města.
Moderní technologie mohou pomáhat i v menších městech. Jedním z mnoha příkladů je slovinský Maribor s necelými sto tisíci obyvateli. Ten rozvíjí myšlenku chytrého města již několik let. Místní mají například k dispozici mobilní a online aplikaci, která jim umožňuje pár kliknutími zjistit jejich spotřebu energií nebo nahlásit poruchu. Jelikož je Maribor univerzitní město, snaží se také propojovat studenty se soukromými společnostmi. Studenti mají možnost v rámci projektu Demola navrhovat originální řešení, která mohou pomoci k rozvoji místní ekonomiky i ke zlepšení života v sousedství. Vznikl tak například webový adresář místních firem nabízejících spolupráci či prostor k pronájmu, který pomáhá propojit je s investory a zvýšit přidanou hodnotu práce lokálních výrobců.
