Článek
Ranní rituál.
Tož jsem se vám, kamarádi, dnes ráno probudil, a mrknul jsem na sebe do zrcadla. „Ahoj, Víťo!“
Mnooo… co se dá dělat.
Obličej nic moc - do tváří hollywoodských hvězd to má daleko… Zdraví taky jen jakž takž, máš vysoký tlak, cukrovku, hůř slyšíš i vidíš… vždyť už je ti osmapadesát…
S penězi stále zápasíš, ani už nepamatuješ dobu, kdy jich bylo dost…
Ale uvnitř máš krásnou duši. Rodiče Tě vychovali jako gentlemana ze staré anglické školy. Myslíš to se všemi dobře a doopravdy chceš každému pomáhat.
Ještě pořád věříš, že s poctivostí nejdál dojdeš.
Jídlo ti chutná, raduješ se ze sluníčka a z krásné přírody. A máš přece Gitku, tu nejlepší ženskou na světě.
Tak vítej i tohle ráno na světě. Poděkuj za možnost prožít tu další nový den.
Buď vděčný za to, že jsi se i dneska probudil.
Taky za to, že máš kde bydlet a že v kuchyni je dostupný rohlík s máslem, vajíčkem natvrdo a taky kafe k snídani. Raduj se z dnešního dne a prožij ho tak, jak jen nejlíp dovedeš.
A nezapomeň na svoje vlastní heslo JBL - jednou bude líp :-)
Děda Víťa - večer po náročnějším dni.
No a ještě k tomu večerní pohlazení po duši
Tak úúúž je večer, a já bilancuju, co mi přinesl dnešní den. Prošel jsem přece jen posudkovou zdravotní komisí, a podepsal novou pracovní smlouvu.
Děkuju srdíčku, že natočilo tak hezké a pravidelné EKG, určitě se muselo moc snažit.
Tedy kromě brigádního ježdění s dodávkou, což je skvělá forma přivýdělku (ovšem pro mě už nikoliv hlavní činnosti) budu mít ještě jednu další práci.
Naštěstí s nepravidelnou (turnusovou) pracovní dobou. Takže času na rodinu, na mou ženu, na procházky, na koníčky a záliby pořád habaděj a já slibuju, že to nebudu nijak zanedbávat. Čestný pionýrský, jako že se Víťa jmenuju.
Pravda, tam kam nastupuji, jak se domnívám, asi nebudu moc dlouho, ale od teď se mi bude něco lepšího a pro mně vhodnějšího hledat lépe, bezstarostněji a radostněji.
Ale přece jen… budu si moci zase užít takových vymožeností, jako je placená dovolená, nemocenská a oblíbené stravenky.
Taky firemní rekreační středisko (kde ceny zamrzly skoro ještě v období socialismu) , multisportka a dokonce i firemní příspěvek na důchodové spoření.
To nezaměstnaný, dohodář - brigádník, ba ani OSVČ nemá, na tohle všechno si musí tvrdě vydělávat.
Tož rád přijímám Vaše gratulace a až odešlu článek k publikaci, jdu pro manželku Gitku a dcerku Jarku uvařit nějakou mňamkovou večeři. Uvidíme, co mi spížka a lednička pro můj kuchařský pokus nabídnou. Jak říká moje žena, určitě to bude „zase nějaký prototyp“.
Tak mějte fajn večer, kamarádi…
