Článek
co vám ani dostatečně vybarvující příběh kámošky nemůže dát ten pocit, který si můžeme prožit každý sám. Už asi víte, že každý jsme jiný - celkem oblíbená fráze, kterou ale bohužel pořád dost lidí nechápe…bohužel. Ano to že Anča tlačila prcka 30 hodin a bylo to peklo, tak Pepina měla co dělat, aby to vůbec vydržela „nepustit“ už ve výtahu. Joo ženský a Máňa od vedle, tak ta si tam strkala ten /aniból/ a měla z frndy div ne matějskou. No a pak jsou ty jako Aneta, kdy se malá madam prostě posadila na zadek a odmítala se obrátit. Takže jsme si pěkně naplánovali termínek a šli na jistotu pod kudlu. A pozor teď to začne holky - paradoxně tohle budou číst asi převážně zasloužilé matky a možná někdo, koho to čeká, tak avizuji předem, že skupina matek na vás nenechá nit suchou a ten zadek (prdel se přeci neříká, stejně jako hovno, ale k tomu dojdeme později) vám umyjou ve velkým.
Císař? No jooo tak to si nerodila, to je nic oproti porodu, to vůbec nemůžeš mít to pouto s dítětem co mám já. Tak to máš dost pohodičku. Kdo sakra jste, abyste tohle posuzovaly a vůbec si to dovolily někomu říct? Já jsem ráda, že jsem živá a zdravá a stejně tak moje dítě, i kdyby mi ho měli vyndat kdo ví kudy. O to tady přeci jde ne? Tady jde o život a hned při nejmenším 2× a tak je dobrý dát to ego stranou a trošku poslouchat ty doktorský rady.
Každý má svoje plusy a mínusy a ne neodpovím vám na to, jak poznám kontrakce, protože krom toho, že jsem si to přečetla v časopise a bylo mi to popsáno na předporodním kurzu, tak to nevím. Nezažila jsem je. Luštila jsem s manželem křížovky na pokoji a během toho nám pípaly zprávy od příbuzných jestli teda UŽ a v kolik jdu na řadu. Ignorace - to nejlepší v tu chvíli co můžete udělat. Nervy vám trošku jedou přeci jen už za chvilku uslyšíte ten dětský pláč, který bude váš.
Hele řekněme si, že ty sepsaný check/wish listy o super masáži, vybraným playlistu a taky o tom v jaký pozici chci rodit jsou strašně hezký, ale málo který projde do reality, kdy jsme rády, že to máme za sebou a prcek je venku. Živej a hlavně zdravej !
Uvědomit si to, jaký jsme dostaly jako ženský dar v sobě nechat růst a zplodit život stejně nikdy nepochopím. Dojde nám to, až po tom co děti máme , co se v nás odehraje za estrádu emocí, pocitů a hlavně to, že to celé proběhne v pořádku a bez komplikací. Díky, že i s malými zádrhely to takhle proběhlo.
