Článek
V prosinci 1991 zachvátil skromný domek v texaském Corsicaně požár, který si vyžádal životy tří malých dětí. Jejich otec, Cameron Todd Willingham, přežil. Následný soudní proces z něj udělal chladnokrevného vraha, který své děti úmyslně upálil. Byl odsouzen a v roce 2004 popraven. Jenže nové důkazy naznačují, že šlo o tragickou nehodu a Willingham mohl být obětí systému, který upřednostnil rychlé odsouzení před hledáním pravdy.
Osudný den
Krátce před Vánocemi 1991 vypukl v domě Willinghamových požár. Cameron Todd byl doma se svými třemi dcerami – roční dvojčaty Karmon a Kameron a dvouletou Amber. Jeho manželka Stacy byla nakupovat. Když Willingham zjistil, že dům hoří, podařilo se mu uniknout, ale jeho dcery v plamenech zahynuly.
Vyšetřovatelé rychle dospěli k závěru, že oheň nebyl nehoda. Na základě stop v domě usoudili, že šlo o žhářství. Willingham byl zatčen, obviněn z vraždy a následně odsouzen k trestu smrti.
Pochybné důkazy a znalecké posudky
Vyšetřovatelé požáru identifikovali to, co považovali za jednoznačné známky úmyslně založeného ohně: roztavené podlahy, praskliny v oknech a specifické stopy popálení. Hlavní znalec Manuel Vasquez tehdy prohlásil: „Oheň mluví ke mně.“ Před porotou tvrdil, že našel více než dvacet indicií naznačujících žhářství.
Kromě těchto technických důkazů hrála v procesu roli i svědectví spoluvězně Johnnyho Webba, který tvrdil, že se mu Willingham přiznal k založení požáru. Později však Webb své svědectví odvolal a přiznal, že lhal výměnou za úlevy ve vlastním trestu.
Nové pohledy na staré důkazy
V roce 2004, jen několik týdnů před plánovanou popravou, přezkoumal případ renomovaný znalec Gerald Hurst. Ve své analýze zpochybnil všechny důkazy o žhářství. Podle něj byly interpretace vyšetřovatelů založeny na zastaralých a překonaných metodách forenzní vědy.
„Žádný z důkazů předložených na soudním líčení neprokázal, že by šlo o úmyslně založený požár. Ve skutečnosti vše odpovídá náhodnému požáru,“ napsal Hurst ve svém posudku.
Další analýza provedená texaskou Komisí pro forenzní vědu v roce 2009 potvrdila Hurstovy závěry. Komise dospěla k názoru, že původní vyšetřovatelé požáru vycházeli z „folklórních teorií“ a „mýtů o požárech“, které vědecký výzkum dávno vyvrátil.
Poslední dny a poprava
Navzdory novým důkazům a doporučením odborníků zamítl tehdejší texaský guvernér Rick Perry Willinghamovu žádost o odklad popravy. Texaská Rada pro milosti a podmínečné propuštění jednomyslně doporučila pokračovat v popravě.
Cameron Todd Willingham byl 17. února 2004 popraven smrtící injekcí. Do posledního okamžiku trval na své nevině. Jeho poslední slova byla adresována jeho bývalé manželce Stacy: „Miloval jsem tě od chvíle, kdy jsem tě poprvé uviděl.“
Dozvuky případu
Případ Camerona Todda Willinghama se stal symbolem problémů spojených s trestem smrti. Odborníci z iniciativy Innocence Project, kteří se věnují revizi sporných případů, označili jeho popravu za exekuci nevinného člověka.
V roce 2009 publikoval časopis The New Yorker rozsáhlou investigativní reportáž, která podrobně analyzovala celý případ a závažné nedostatky ve vyšetřování. Texaská Komise pro forenzní vědu zahájila vlastní vyšetřování, ale její práce byla náhle přerušena, když guvernér Perry vyměnil klíčové členy komise.
Právní experti poukazují na to, že Willinghamův případ není ojedinělý. Barry Scheck, zakladatel Innocence Project, to řekl jasně: „Věda o požárech udělala obrovský pokrok. Staré případy by se měly znovu otevřít a přezkoumat dnešníma očima.“
Stíny pochybností
Willinghamův příběh je noční můrou spravedlnosti. Muž, který možná nevinně zemřel, se už zpátky nevrátí. I když mnoho odborníků věří, že byl nevinný, úřady jeho jméno nikdy neočistily.
Texas sice po jeho smrti změnil pravidla pro vyšetřování požárů. Odborníci teď musí pracovat s ověřenými postupy, ne s dohady a zastaralými teoriemi. Jenže pro Willinghama přišly tyto změny příliš pozdě.
Pro rodiny obětí justičních omylů, jako byla ta Willinghamova, však tyto změny přicházejí příliš pozdě. Zůstává otázka, kolik dalších nevinných lidí mohlo být odsouzeno či dokonce popraveno na základě zastaralých nebo mylných forenzních metod.
Právník David Grann, který Willinghamův případ roky studoval, to řekl naplno: „Když stát popraví nevinného, je to ta nejhorší věc, jakou může justice udělat.“ A vypadá to, že přesně to se mohlo stát Willinghamovi – muži, který možná zemřel za zločin, který nebyl zločinem, ale tragickou nehodou.
