Článek
Lupénka je jedním z nejstarších popsaných kožních onemocnění. První zmínka se objevila v díle Corpus Hippocraticum, vydaném sto let po smrti řeckého lékaře a filozofa Hippokrata (460–377 př. n. l.). Slovo „psoriáza“ je odvozeno z řeckého slova „psora“, což se dá přeložit jako „šupina“. Také český název onemocnění lupénka odkazuje na odlupování kůže. Jedná se o typický projev této chronické dermatologické choroby. Ložiska zarudlé odlupující se kůže, která často svědí či bolí, se nejčastěji objevují na loktech, kolenou, v oblasti kostrče, ale také ve vlasech a na nehtech.
Na slova „ježíš, neškrábej se“ už jsem byl alergický
Michal pochází z Prahy, ale jeho maminka je Řekyně a tatínek Slovák. Ve svém volném čase se věnuje řeckým folklorním tancům, je učitelem a vedoucím pražského souboru Akropolis. Kromě toho miluje koně a učí se jezdit podle španělské školy. „Pracuji v energetice na pozici ‚Scheduler‘. Těžko se to popisuje, kamarádí říkají, že jsem jak Chandler z Přátel, nikdo vlastně neví, co dělám za práci,“ směje se svobodný a bezdětný čtyřicátník, když se ho někdo zeptá na jeho práci. Jen málokdo by na první pohled řekl, že tohoto sympatického muže trápí nevyléčitelné onemocnění… Než se mu udělala první skvrna na koleni, o lupénce toho sám moc nevěděl. „Do té doby jsem nikoho neznal, kdo by trpěl lupénkou. Mamince se občas udělala trošičku ve vlasech, ale to bylo celé. Takže jsem zkušenosti neměl s kým sdílet. Samozřejmě rodina a přátelé se starali, ale nevěděli, jaké to je, když máte lupénku. Na slova ‚ježíš, neškrábej se‘ už jsem byl alergický,“ přiznává Michal.
Spouštěčem často bývá psychická zátěž
Lupénkou v České republice trpí 200 až 300 tisíc pacientů, ale proč se nemoc u některých lidí objeví, to i odborníkům zůstává často zahaleno záhadnou. Určitý podíl na vzniku lupénky může mít dědičnost, ale spouštěče, které chorobu odstartují, mohou mít různou podobu. „Příčina není úplně známá. Může na to mít významný vliv větší psychická zátěž a životospráva jedince, stres, zvýšený výskyt různých infekcí, které mohou provokovat vznik projevu psoriázy,“ vysvětluje dermatoložka MUDr. Anna Jiráková, Ph.D. Psychika mohla vyvolat lupénku i u Michala. „Zpětně si myslím, že to bylo tím, že jsem si začal uvědomovat, že je něco ‚špatně‘ s mojí sexuální orientací. Teď jsem otevřeně gay, ale strašně dlouho mi trvalo, než jsem si to sám v sobě přiznal,“ připouští upřímně.
Svléknout se do plavek bylo nepředstavitelné
Dnes je Michalovi 40 let a s nadsázkou říká: „Za těch 22 let, co mě lupénka provází, už musíme být nejlepší kámoši.“ Během této doby vyzkoušel ledacos, aby se nemoci zbavil. „Popravdě, myslím, že jsem prošel snad úplně všemi způsoby léčby: kortikoidy, deriváty, vitamíny D, dehtové masti (ty byly asi nejhorší, šly smýt jen olejem…), biologické injekce, lázně, terapie Tomesa atd.,“ vypočítává „zbraně“, které mu měly sloužit v boji proti lupénce. Ačkoliv se snažil, aby mu nemoc nekomplikovala život, místy se mu to nedařilo. Skvrny se snažil skrývat a když bylo onemocnění „rozjeté“, chodil v dlouhých rukávech a kalhotách i přes léto. Sice rád plaval, ale v období, kdy měl ložiska úplně všude, pro něj bylo nepředstavitelné, že by se svléknul do plavek. „Svléknul jsem se jedině na dovolené u moře, to jsem si musel rozkázat: ‚Neblbni, moře a sluníčko pomůže!‘ A musel jsem být v ‚zázemí‘ kamarádů. Samozřejmě na psychiku je lupénka velký zápřah a o vztazích ani nemluvím, sebevědomí šlo dolů. Bylo to těžké,“ vzpomíná. Setkal se i s nepříjemnými pohledy okolí… „Holt si na to člověk musí zvyknout. Naštěstí jsem se nesetkal s žádnými poznámkami,“ dodává Michal.
Zlepšení přišlo díky přírodním přípravkům
„Většina pacientů se psoriázou je touto chorobou stigmatizována. Psoriáza velmi výrazně snižuje kvalitu života nemocných, ale často i jejich rodin. V mnoha případech pacienti trpí depresí a je nutná psychologická podpora,“ potvrzuje také dermatoložka Jiráková. Pacienti se kvůli lupénce vlastně dostávají do začarovaného kruhu: Onemocnění zhoršuje jejich psychiku. Jenže čím horší je psychika, tím horší jsou i projevy lupénky. Rozetnout tento uzel příčin a následků není jednoduché. Pro Michala byla velkou oporou rodina a přátelé, kteří mu pomáhali na 150 %. „Všichni se snaží pomáhat a já jsem jim za to vděčný. Ale jak už jsem říkal, nevědí, jak to může být náročné nejen fyzicky, ale hlavně na psychiku. Pořád mi někdo dává nějaké mastičky z marihuany a podobně. Ale já na to: ‚Nejlepší je SORATINEX,‘“ poukazuje na přírodní prostředek SORATINEX Dr. Michaels, který mu v boji s lupénkou velmi pomohl. Jedná se o trojkombinaci čistícího gelu, krému a oleje na bázi čistě přírodních látek. Michal přípravky objevil přibližně před sedmi lety – v té době už se s lupénkou léčil asi patnáct let. „Mírné zlepšení bylo hned, třeba za týden jsem pozoroval ústup šupin. Razantní zlepšení nastalo přibližně za dva měsíce,“ popisuje. Zlepšení stavu pokožku pak logicky zlepšuje i psychiku – a může být tím správným krokem na cestě k uzdravení…
Prostě se mějte víc rádi!
Dnes má Michal lupénku naštěstí pod kontrolou. „Mám ji trochu na loktech a kotnících, občas horší, občas lepší. Zaleží, jak jsem na tom psychicky – práce, vztahy atd. Mažu SORATINEX a ještě kombinuju s tradiční čínskou medicínou. Můj názor je, že ta východní medicína je na tato chronická onemocnění lepší než ta západní. Díky SORATINEXU skoro nešupím, nemám praskliny, strupy a hlavně nic nebolí,“ pochvaluje si přípravky. Přes pokroky medicíny však zůstává lupénka stále nevyléčitelnou nemocí, která pacienty provází celý život a stále „číhá“ na příležitost, kdy je organismus oslabený, ať už fyzicky či psychicky. Horšit se může také v závislosti na ročním období. „Myslím, že se to trochu horší v zimě, ale podle mě je to proto, že v létě je člověk víc v pohodě, je vystaven sluníčku, teplu a tak. Pak přichází zima, chlad a tma už v půl pátý,“ sdílí svou zkušenost Michal. A co by vzkázal lidem, které trápí stejné onemocnění jako jeho? „Prostě se mějte víc rádi! Jak už jsem zmiňoval, psychika je mocná čarodějka. Když je člověk psychicky v pohodě, tak i fyzicky. Ale jak dobře vím, každý řeší v hlavě nějaké věci. Tak lupénku berte ne jako onemocnění, ale jako ukazatel toho, jak je vám psychicky. Jestli se lupénka horší, je na čase se zamyslet se, co vás trápí, a něco s tím udělat.“
Michal bojuje s lupénkou od 18 let
