Kam se poděla slušnost?

Lidská hrubost a agresivita dostává poslední dobou zcela nové rozměry. Lidé jsou k sobě neurvalí, často nejsou schopni běžné komunikace bez toho, aby se navzájem pouráželi, či v horším případě i fyzicky napadli. Otázkou však je, co je k tomu vede.

S poměrně velkým znepokojením pozoruji, jak se na různých platformách a v mediálním prostoru obecně prosazují jedinci a články, které mají výmluvné titulky: „…obořil jsem se na…“, „…usadil jsem…“, „…seřval jsem…“. Myslím si, že ani pro čtenáře na medium.cz tyto titulky nebudou neznámé, je zde několik autorů, kteří se v tomto, jak se zdá, vyžívají. V zásadě jsou si tyto příspěvky podobné jako vejce vejci - pisatel se setká s domnělým neakceptovatelným jednáním náhodné protistrany a jme se tuto protistranu hrdinně usazovat, vychovávat, či se na ni alespoň náležitě oboří a srovná ji do latě.

Ano, také jsem jeden takový článek sepsal, ale jednalo se o satiru, což bohužel po úpravě titulku editorem nemuselo být tak zřejmé.

Otázkou k zamyšlení zde je, zda je to opravdu vždy nutné. Přinejmenším polovina popisovaný „křivd“ jsou naprosté banality, nad nimiž mentálně vyspělý člověk spíše mávne rukou a nechá je být. Určitě se nejedná o důvody ke konfliktu, nota bene k tomu, aby rek (rozuměj pisatel příspěvku) musel konat (své subjektivní) dobro a situaci řešit.

Podle mě se spíše jedná o jakési kompenzování vlastních frustrací a traumat. Ať už dotyčný třeba nemá dostatečné slovo doma / v práci, nebo se mu prostě jen aktuálně nedaří (ale to by se asi některým autorům nedařilo celý život). To mají lidé opravdu tak špatný život, že musejí urážet, vychovávat a ponižovat jiné, aby se sami cítili lépe?

Občas si stačí i přečíst diskuze pod některými články, a nemusí ani být o politice. I když mám dojem, že někteří jsou politikou trochu nemocní a namontují ji všude. Ve chvíli, kdy se sejdou dva diskutující s různými názory, následuje obvykle sprška titulů a nevybíravých označení, jako kdyby měl každý patent na pravdu. Ten ale nemá nikdo - ne nadarmo jedno staré přísloví říká, že 1000 lidí má 1000 názorů.

Prokažme si trochu více respektu. Tolerujme názory jiných, samozřejmě pokud nejsou protiprávní a nijak nás nepoškozují. Je to svoboda každého jedince, udělat si na věc vlastní názor. A také je třeba mít na paměti, že to, že vás někdo nepozdraví při nástupu do autobusu, není důvod mu udělit přednášku a obořit se na něj, že vás měl pozdravit. Možná vás ten člověk nezná a nezáleží mu na vás. Nebo prostě má jen špatný den, stejně jako vy.

Opravdové zlo číhá úplně jinde.