Článek
Dezinformační efekt, někdy zvaný jako dezinformační operace, je pojem, který označuje strategické šíření nepravdivých informací za účelem ovlivnit názory a myšlení ostatních. Může se jednat o politická rozhodnutí, nebo o naše vnímání událostí ve společnosti.
Tento jev je často nazývám jako informační válka a probíhá různými způsoby manipulace. Mohou to být falešné zprávy, dezinformace, lživá obvinění, výmysly, zkreslené informace, nebo také zvané Fake News.
„Jedna paní povídala.“
Dezinformace lze rozdělit do dvou hlavních kategorií. První z nich je pasivní dezinformace, kde dochází ke zkreslení nebo manipulaci již existujících informací. Tato forma může zahrnovat nepřesné údaje, zatajování informací, pomluvy, nebo záměrné nedodání úplných informací a často funguje na základě šíření pověstí a fám. Nejčastější forma, se kterou se setkáváme je na bázi „Jedna paní povídala.“, nebo ,,Ale já jsem slyšela, že …".
Druhou kategorií jsou aktivní dezinformace, které představují mnohem závažnější formu. Tyto dezinformace jsou záměrně vytvářeny a upravovány s úmyslem poškodit někoho, a nebo něco.
Dosažení vlastního prospěchu a podkopání důvěry veřejnosti
Dezinformace nejčastěji vystupuje na politické scéně, kde státy či organizace mohou šířit dezinformace za účelem dosažení vlastního prospěchu. Hlavním záměrem tohoto postupu je ovlivnit a proměnit názory potenciálních voličů. Mohou být použity k podkopání důvěry veřejnosti.
Může způsobit destabilizaci společnosti
V dnešní době se téměř každý den na internetu setkáváme s články a informacemi, které se nezakládají na pravdě. Tento trend může mít za cíl vyvolat nedůvěru občanů v novináře, instituce a další mediální organizace. Vytváření konfliktů a napětí může být cílem organizací, které využívají dezinformace k vyvolání konfliktů mezi různými etnickými, náboženskými, politickými, nebo jinými skupinami, což může způsobit destabilizaci společnosti.
Bláboly se potom hrnou jako lavina
Moderní doba pokročila, a dezinformace se šíří velmi vysokou rychlostí. Využívané jsou hromadné sdělovací prostředky. Ve velkém se šíří i z dezinformačních webů, na kterých můžeme vidět pomalu články na téma „Tráva je modrá.“, ale věřte, nebo ne, i takové jednoznačné věci, které se na první pohled jeví jako úplná hloupost jsou lidé schopni šířit po sociálních sítích, kde se tyto bláboly potom hrnou jako lavina. Dále je tu trochu starší, ale stejně účinný způsob v podobě řetězových emailů. Naštěstí jsou v dnešní době emailové schránky vybavené funkcí, která tyto emaily dokáže rozpoznat, a ihned je „uklízet“ do spamu. Ale sem tam se stane, že se nějaký objeví i na hlavní stránce doručené pošty.
Opatrní konzumenti informací, je důležité hledat důkazy
Dezinformační efekt může mít významný dopad na společnost a politiku, a proto je klíčové, abychom byli opatrnými konzumenty informací. Je důležité hledat důkazy a spoléhat se na ověřené zpravodajské zdroje, aby se minimalizovalo šíření dezinformací a zachovala důvěra veřejnosti v mediálním prostředí a demokratických procesech. Tímto způsobem můžete aktivně přispět k minimalizaci šíření dezinformací a zachování stability a klidu ve společnosti.
Důležité pravidlo zní: důvěřujte, ale prověřujte.
Jak často se setkáváte s dezinformacemi? Podělte se s námi v diskuzi.
Zdroj: Wikipedie, Chytrá škola
