Článek
Za objevitele amerického kontinentu běžně označujeme Kryštofa Kolumba. Ten zcela náhodou objevil nový světadíl, když se snažil doplout do Indie tak, že vyrazil na druhou stranu. Tehdy to byla odvážná mise, která neměla žádnou jistotu úspěchu. Ona vlastně skončila neúspěšně, protože nová rychlejší cesta do Asie objevena nebyla. Výsledky Kolumbovy cesty však změnily vývoj světa.
Dnes již víme, že dávno před Kryštofem Kolumbem do Severní Ameriky dorazili Vikingové. Víme to podle zachovalých pozůstatků osad na ostrově u pobřeží Kanady. Dokonce se předpokládá, že první Vikingové se zde usadili již v 11. století. Kolumba tedy předběhli o stovky let.
I přesto je stále v pořádku označovat Kryštofa Kolumba za objevitele nového kontinentu. Díky němu jsme se totiž o Americe dozvěděli my Evropané, kteří jsme zde následně byli schopni provést kolonizaci. Přivezli jsme tam evropskou kulturu a způsob života. Stálo to bohužel mnoho životů domorodců i kolonizátorů, ale Amerika se podařila přetvořit na novou Evropu.
Cesta Kryštofa Kolumba
Kryštof Kolumbus vyrazil na svou cestu s jediným cílem, a tím bylo objevit novou cestu do Indie. Evropané měli tehdy velmi rádi zboží z Asie a to bylo velmi drahé. Cena se odvíjela od dlouhé a nebezpečné cesty, kterou museli námořníci vykonat, aby dopravili zboží na evropský trh.
Jelikož byl Kolumbus znám jako velmi šikovný navigátor, evropští panovníci mu byli ochotní naslouchat. O to víc, když jim sliboval, že cestou přes Atlantik je možné doplout do Indie rychleji a bezpečněji než cestami, které byly využívány doposud. Zpočátku byl však odmítán, protože učenci ve Španělsku a Portugalsku odhalili, že špatně spočítal obvod Země.
S financováním výpravy nakonec souhlasil až španělský král Ferdinand. V roce 1492 vypluly tři lodě pod vedením Kryštofa Kolumba a pluly 33 dní, než se jim na obzoru vynořil ostrov. Ten byl mylně označen jako ostrov u čínského pobřeží a Kolumbus věřil, že brzy dorazí do Indie.
Kolumbus se následně vylodil na ostrově na dnešních Bahamách, kde doplnil zásoby a setkal se s domorodci. Ti mu vyprávěli o větším ostrově dále na západ. Ten však Kolumbus označil za Japonsko a v jeho vnímání světa to vypadalo, že vše souhlasí s jeho předchozími výpočty. Věřil, že měl pravdu a svůj úkol splnil.
Ameriku pojmenovali po Vespuccim
Trvalo téměř deset let, než bylo odhaleno, že se ve skutečnosti nejedná o Asii. Lidé tehdy byli přesvědčeni, že existují pouze tři kontinenty, kterými byla Evropa, Afrika a Asie. A jelikož byl svět považován za prozkoumaný, nová námořní trasa přitáhla pozornost panovníků i dobrodruhů.
Kolumbův omyl odhalil a napravil až další mořeplavec Amerigo Vespucci. Ten pocházel z italské Florencie, ale do služeb ho najal stejně jako Kolumba španělský král Ferdinand. Pocházel z bohaté rodiny, která mu mohla zařídit studium obchodu a mořeplavectví. Tomu zasvětil celý život a jeho zkušenosti mu umožnily vést výpravy za Atlantik.
Obchodní kontakty zavedly Vespucciho i do Španělska, které bylo spolu s Portugalskem v té době centrem zámořských výprav. Díky svým znalostem astronomie a kosmologie se na jednu z nich zanedlouho vydal i Vespucci. V roce 1497 se údajně dostal k pobřeží Hondurasu, obkroužil Mexický záliv a podél pobřeží Floridy pokračoval na sever k zátoce Chesapeake ve Virginii.
To z něj dělá prvního Evropana, který se dostal až ke břehům samotného kontinentu. Dosud totiž veškeré výpravy končily na ostrovech v Mexickém zálivu. A právě zmapování Mexického zálivu bylo tím, co Vespuccimu naznačilo, že je někde úplně jinde, než se všichni domnívali.
Někteří historici však jeho výsledky a pozorování zpochybňují a tvrdí, že popis Mexického zálivu si buď zčásti vymyslel, dozvěděl se od domorodců, nebo jednoduše ukradl jinému dobrodruhovi, kterých se sem vydávalo nespočet. Zpochybňováno je i to, kolikrát se k novému kontinentu vydal.
Co však víme s jistotou, je to, že Španělům došla trpělivost s výpravami, které stále nebyly schopné dorazit do samotné Indie. Proto Vespucci vstoupil do služeb Portugalska, které mělo stále zájem na zmapování nové cesty do Asie. Domů se vrátil s dalšími kartografickými záznamy o podobě nového světa.
Tak zněl i původní název nově objevené pevniny, který Amerigo Vespucci nazýval latinsky „Mundus novus“, tedy „Nový svět.“ Za své objevy si zasloužil jmenování do funkce hlavního navigátora na španělském dvoře. Ta sice byla úřednická a spíše čestná funkce, ale Vespucci v ní zůstal do konce života.
Na základě záznamů a doporučení Vespucciho pokračovali i další objevitelé v mapování nově objeveného kontinentu. Otázku, jak pojmenovat nové území, rozlouskl v roce 1507 německý kartograf Martin Waldseemüller, který navrhl používat latinskou podobu křestního jména Ameriga Vespucciho, které znělo Amerika.
Zdroje:
