Článek
Ruská federace titul světové velmoci zdědila jako nástupnický stát po Sovětském svazu. I přes totalitu byli Sověti schopní přispět světu několika významnými objevy a vynálezy. Například prozkoumáváním vesmíru. Dalo by se očekávat, že Rusko na vědecké a technologické úspěchy naváže. Jenže toho jsme se nedočkali a nejspíše ani nedočkáme.
Odhlédneme na chvíli od omezení svobody občanů, která v Ruské federaci panuje. Koneckonců svobodná společnost je spíše benefitem, který vyplývá z pokroku a poznání. Proto dává naprostý smysl, že v zaostalém Rusku nelze vést svobodný život.
I přes to však mnozí Ruskou federaci opěvují. Podle nich je naprosto v pořádku, jak se Rusové chovají, protože jim vděčíme za svobodu, kterou vykoupili miliony životy svých vojáků. To je samozřejmě pravda, jenže ani oni sami si neváží životů svých padlých. Velitelé mnohdy posílali tisíce vojáků pod palbu kulometů jen proto, aby nepříteli došly dříve náboje než jim vojáci. Ostatně to je jejich klasická taktika i dnes, kterou denně vidíme v bojích na Ukrajině, kde každý den umírá více než tisíc ruských vojáků.
To, na co se zaměříme, jsou oblasti každodenního života. Respektive to, čím v jednotlivých oblastech přispěla Ruská federace nebo její občané v rozvoji nás všech jako lidstva. Věda, zdravotnictví nebo technologie jsou oblasti, které se téměř každým dnem posouvají dále. Jakou roli však v tomto vývoji hraje dnešní Rusko?
Nobelovy ceny
Ukazatelem, který nám může odhalit, jak jsou na tom Rusové ve zlepšování lidské společnosti jako celku, mohou být například prestižní Nobelovy ceny udílené každý rok v několika oblastech.
Rusové si na tuto cenu mohli sáhnout od rozpadu Sovětského svazu celkem 5krát. Například druhá světová velmoc Spojené státy Americké ji získali hned 159krát. Zde vidíme jasný nepoměr v počtu převratných myšlenek a vynálezů, které vzešly od obou hlavních velmocí. Samozřejmě v dnešní době se tyto ceny spíše, než jednotlivcům udělují celým skupinám, proto je možné dospět i k jiným číslům v závislosti na tom, jestli nám jde o to, že v týmu byla určitá národnost.
Jedním z Rusů, kteří měli tu čest převzít Nobelovu cenu, byl Žores Ivanovič Alfjorov. Ten cenu získal v roce 2000 za vývoj heterogenních polovodičových struktur používaných ve vysokorychlostní elektronice a optoelektronice. Dalším byl Vitalij Lazarevič Ginzburg, který si cenu převzal v roce 2003 za přínos v oblasti supravodičů.
Za ekonomiku dostal v roce 2007 cenu Leonid Hurwicz. Rodák z Moskvy, který však své vzdělání získal ve Varšavě a Londýně a následně celý pracovní život žil v USA.
Nejplodnějším předáváním cen byl pro Ruskou federaci rok 2010. Odnesli si tehdy hned 2 ceny, obě za fyziku. Byla oceněna dvojce Andre Geim a jeho kolega Konstantin Novoselov za objev grafenu. Oba však již před udělením cen opustili Ruskou federaci a nyní pobývají ve Velké Británii.
Zdravotní péče
V inovacích a vynálezech tedy Rusko nevyniká. Dokáže se alespoň postarat o své občany a jejich zdraví? Zdravotnictví by mělo být páteří společnosti.
Podle fotografií z ruských nemocnic to však vypadá, že zdravotnická péče tu spíše není, než je. V Moskvě nebo Petrohradu budou jistě i špičkové kliniky, ale běžným Rusům je kvalitní péče téměř nedosažitelná. V klasické nemocnici dál od velkých měst naleznete pouze špínu, hlodavce a hmyz. Nejspíše bychom v tamějších zdravotních centrech raději natáčeli horor, než bojovali o svůj život.
Obecně je v Rusku zdravotní péče podhodnocená. Jdou na ni pouze 4 % HDP. To znamená, že si mnohé věci musí nemocní platit sami, anebo pro ně nejsou některé typy péče vůbec dostupné.
Výrazně je osekaná i prevence, která je téměř na bodě mrazu. Odpovídá tomu i průměrný věk dožití, který je v Ruské federaci 70 let. U mužů je to však pouze 64 let. Například u zemí západní Evropy je průměrná délka dožití 81 let, což je o celých 11 let více. A to se nejspíše průměrný věk, kterého se Rusové dožijí, ještě zmenší, až ve statistikách budou všichni padlí vojáci z války na Ukrajině.
Technologie pro běžný život
Ve 21. století jsme obklopeni technologiemi, které nás provází na každém kroku. Počítače, tablety, vysavače, pračky a myčky jsou neodmyslitelnou součástí života většiny z nás. V Rusku je mají samozřejmě také. Jenže jsou je schopní vyrábět? Popravdě neznám jedinou značku podobných zařízení pocházející z Ruska.
Hledání na internetu mi ukázalo, že po odchodu zahraničních technologických společností se Rusové pokusili vyrábět například vlastní smart phone s názvem AYYA. Bohužel byl tak špatný, že ho nikdo nekupoval a Rusové radši dál nakupují zahraniční zařízení z okolních států.
Rusové světu přece jenom něco dali
Rusko nám předalo jedinou pozitivní věc od rozpadu Sovětského svazu. Tou je to, že nám otevřeli oči a ukázali nám, že naše civilizace není samozřejmostí a je nutné o ni bojovat proti barbarům. Rusko jinak nemá, co světu předat. Prázdná zaostalá země, na kterou musí být její obyvatelé hrdí, protože když nejsou můžou se dostat až do pracovního tábora.
Zdroje:
