Článek
Pokud se dříve jednotlivé epochy nazývaly podle materiálu, který byl pro ně charakteristický, pak by se dnešní doba mohla nazývat dobou plastovou. S plastem se setkáváme naprosto každý den. Obaly na potraviny, nádobí, tašky, hračky a mnoho dalšího je dnes vyráběno právě z plastu. Bohužel se stále více ukazuje, že tento materiál je velmi škodlivý a může pronikat nejen do přírody, ale i do lidského těla.
Vznik plastu se datuje do 30. let minulého století. O jeho vytvoření se postaral vědec Wallace Carothers pracující pro firmu DuPont. Tato firma jako první začala využívat neopren a nylon. Plasty se začaly využívat ve světovém měřítku v době japonského tažení do Asie, kdy došlo k přerušení dodávek přírodního kaučuku.
Plasty jsou dlouhé řetězce tvořené z polymerů. K jejich výrobě se používá ropa. Právě dlouhá řada vzájemně propojených molekul dává tomuto materiálu jedinečné fyzikální vlastnosti. Na to odkazuje již samotný název „plast,“ který je zkratkou pro termoplast. To znamená, že je látka velmi dobře ohebná po zahřátí.
V roce 2015 bylo vyrobeno 320 milionů tun polymeru. Aby to nebylo tak abstraktní, tak ve stejném roce bylo na celém světě každou minutu prodáno milion plastových lahví. Toto množství by nebyl takový problém, kdybychom je ekologicky likvidovali. Jenže k recyklaci se nakonec dostane pouhá polovina veškerého odpadu.
Podle odhadů reálně hrozí, že pokud nevyřešíme množství plastového odpadu, který končí v oceánu, tak v roce 2050 bude v našich vodách více plastu než ryb. Každý rok takto končí zhruba 8 milionů tun plastu. Jelikož si západní země ve velkém začaly problém uvědomovat, většina plastového odpadu končí v Asii a Africe.
Mikroplasty
Ačkoliv je plast velmi trvanlivý a jeho rozložení trvá desítky až stovky let, bylo zjištěno, že během celého procesu rozkladu se uvolňují miniaturní částečky, které nazýváme mikroplasty.
Jedná se o části plastů, které mají velikost menší než 5 milimetrů a někdy bývají i mnohem menší. V současnosti se dají najít naprosto všude. Najdeme je na polích, ve vodě, v půdě nebo v jídle. Uvolňují se nejen z odpadu, ale i ze spotřebních věcí, jako je kosmetika nebo čistící prostředky.
Pro přírodu a její ekosystémy představují velký problém. V oceánech jich je již nyní několik milionů tun. Dostávají se do těl menších ryb, které následně konzumují větší živočichové, a potravinovým řetězcem se dostávají na náš talíř.
U ryb a jiných živočichů bylo prokázáno, že po konzumaci velkého množství plastů se zvyšuje šance, že budou neplodní. Navíc mnoho ryb umírá na podvýživu, protože místo jejich přirozené stravy konzumují ve větší míře právě mikroplasty. Problém také spočívá v tom, že v současnosti neumíme mikroplasty z vody plně odstranit.
Mikroplasty v našem těle
Mikroplasty konzumujeme ve vodě i ve stravě. Vědci již dlouho sledují trend ukládání mikroplastů v jednotlivých orgánech našeho těla. Dosud byly nalezeny hlavně v částech našeho trávicího systému a v orgánech na trávicí trakt přímo napojených. Jsou tedy v játrech, ledvinách, mateřském mléku, ale i ve varlatech nebo placentě.
Nikdo z vědecké komunity však nepředpokládal, že budou nalezeny i v lidském mozku. Očekávalo se, že v naší hlavě bude celkem nula gramů plastového odpadu. Ukázalo se však, že tomu tak není, naopak je ho zde až alarmující množství. Mozek je totiž kvůli své důležitosti chráněn membránou.
Vědecká studie, která se zaměřila na obsah plastů v mozku, probíhala pomocí pitev od roku 2016 až do roku 2024. To umožnilo nejen zjišťovat, jaké množství mikroplastů mozek obsahuje, ale i sledovat, jak se toto množství v čase měnilo. Ukázalo se, že se toto množství zvyšuje.
Dokonce vzrostlo natolik, že se oproti roku 2016 zdvojnásobilo. Množství plastu v mozku je v současnosti takové, že 0,5 % mozku tvoří plastový odpad. Vedoucí této studie dokonce označuje toto množství za výrazně vyšší, než si na začátku výzkumu vůbec dokázal představit, a považuje to za alarmující.
Jelikož bylo zkoumáno 51 lidských těl, nelze zcela mluvit o průkaznosti. Během studie se však ukázalo, že větší množství mikroplastů bylo nalezeno v mozku lidí, kteří trpěli degenerativními onemocněními mozku, jako jsou demence nebo Alzheimerova choroba.
I když výsledek nelze považovat za směrodatný, protože by bylo nutné provést neetický průzkum, kdy by bylo skupině lidí podáváno určité množství plastů, aby bylo možné zjistit jejich přímý vliv na člověka, i přesto se stále více ukazuje, že mikroplasty v lidském těle mají mnoho negativních účinků. Proto bychom neměli tento problém brát na lehkou váhu a vědci s podporou politiků z celého světa by měli hledat řešení.
Zdroje:
