Článek
Státy i jejich představitelé se během světových válek uchylovaly k mnoha mocenským tahům, které jim měly pomoci upevnit svou pozici. Dnes bychom to nazvali politickým marketingem. Jedním z nejbizarnějších kroků byl čin britského krále Jiřího V., který v roce 1917 změnil jméno své dynastie ze strachu z revoluce. Podle jeho poradců znělo Sachsen-Coburg-Gotha příliš německy, což kvůli probíhající válce nepůsobilo dobře.
Německy znějící jméno však britští panovníci neměli náhodou; jejich původ skutečně sahá do Německa. Konkrétně se jedná o boční větev rodu Wettinů pocházejícího ze Saska. Jméno dynastie bylo odvozeno od stejnojmenného již zaniklého vévodství. Založení této větve se datuje do roku 1826, kdy jeho první hlavou byl Ernest I. Sasko-Cobursko-Gothajský.
Tato rodina se dostala na britský trůn sňatkem, jak tomu bylo v evropských monarchiích zvykem. V roce 1840 se syn Ernesta I., Albert, oženil s britskou panovnicí Viktorií I. Jejich společný prvorozený syn Eduard se v roce 1901 po Viktorii stal britským panovníkem jako Eduard VII.
Během 1. světové války vládl nad Britským impériem Jiří V. Sasko-Cobursko-Gothajský, který s obavami sledoval nárůst nevole vůči staletím vládnoucím monarchiím v celé Evropě. Vnímal to jako důsledek vzestupu socialismu, komunismu, fašismu a jiných ideologií, které obviňovaly vládce ze zbytečných válek a útrap prostého lidu.
Jiří V. se začal obávat svého vlastního lidu, zejména po svržení svého bratrance, ruského cara Mikuláše II. Také viděl, jak vratký je trůn jeho druhého bratrance, válečného nepřítele, německého císaře Viléma II. Zuřící válka a konec vlády jeho příbuzných, včetně smrti cara, donutila Jiřího obávat se nejen o svůj život, ale i o život své rodiny.
Tato situace ho nakonec přivedla k rozhodnutí přejmenovat britskou královskou rodinu. Z dynastie Sachsen-Coburg-Gotha se tak stala dynastie Windsorů. Nový název byl odvozen od hradu Windsor poblíž Londýna, který slouží jako královská rezidence.
S odstupem více než sta let je obtížné odhadnout, jaký vliv tato kosmetická změna měla na udržení trůnu. Nesporným faktem však zůstává, že 1. světová válka a následné revoluce smetly řadu panovníků, zatímco britská královská rodina tuto těžkou dobu ustála.
Koneckonců, po Jiřím V. na britský trůn usedli další čtyři jeho přímí potomci, přičemž tím posledním je Karel III., který se stal králem v roce 2022 a korunu drží dodnes. Kromě něj je v Evropě u moci i další člen původní dynastie Sachsen-Coburg-Gotha – současný belgický král Filip, který je hlavou původního rodu.
Zdroje:
