Hlavní obsah
Lidé a společnost

Efekt přihlížejícího může vést ke zbytečným úmrtím

Foto: Pexels

Ve chvílích, kdy se nám udělá špatně, nebo dokonce bojujeme o život, tak doufáme v pomoc další osoby. Bohužel, i když je v okolí plno lidí, nemusíme se pomoci dočkat. Ostatní totiž mohou podlehnout efektu přihlížejícího.

Článek

Kamarádka často trpí upadáním do mdlob. Je náchylná na změnu tlaku nebo na extrémní teploty. Někdy to zvládne bez ztráty vědomí, ale zřídka upadne a chvíli trvá, než se opětovně probudí.

Často se jí to přihodí v centru města, nebo ve veřejné dopravě. Jednou mi popsala situaci, když se jí to stalo v městské hromadné dopravě. Stála v plné tramvaji a spadla na zem. Naštěstí hned přišla k sobě a zvládla se zase postavit. Bohužel reakce spolucestujících byla taková, že nikdo nic neudělal. Žádný z lidí, kteří situaci museli vidět, jí nepomohl stoupnout, ani se jí nezeptal, jestli je v pořádku. Dokonce jí ani nikdo nenabídl místo k sezení.

Kamarádka na další zastávce vystoupila a byla po krátké době opět schopná normálně fungovat a dojet dalším spojem do cíle své cesty. Naštěstí se jí nestalo nic vážného, ale kdyby si například rozbila hlavu, tak těžko říct, jak rychle by se jí dostalo pomoci. Ostatní cestující totiž podlehly takzvanému efektu přihlížejícího.

Efekt přihlížejícího

Tento vzorec lidského chování popsali v roce 1968 dva vědci - John Darley a Bobb Latané. Konkrétně svůj výzkum zaměřili na chování lidí v situaci, kdy je jiná osoba zraňována nebo potřebuje pomoci.

Došli k závěrům, že člověk spíše pomůže, pokud je jediným svědkem události. V tu chvíli cítí za druhého zodpovědnost a neváhá ho zachránit.

V případě, že je na místě více lidí, je větší pravděpodobnost, že vám nikdo nepomůže. Je to dáno tím, jak se zodpovědnost rozloží mezi ostatní lidi. V případě, že je více lidí u situace, kdy je potřeba pomoci, většinou nám brání fakt, že ostatní také nic nedělají. Člověk začne přemýšlet, jestli je situace opravdu tak vážná. Nebo si může říct, že někdo jiný určitě dokáže pomoci lépe. V mnoha případech takové zaváhání může vést k vážným následkům, popřípadě úmrtí.

Neposkytnutím pomoci vystavujete riziku i sebe

Neposkytnutí první pomoci je trestným činem. Hrozí za něj až 2 roky vězení podle toho, jak způsobilí jste k výkonu záchrany. Rozdíl je u lidí, kteří podle své profese musí zvládnout pomoct. Těm za neposkytnutí hrozí ztráta svobody až na 3 roky. Přitom stačí „pouze“ přivolání záchranné služby.

Každý, kdo udělal zkoušky na řízení vozidla rovněž ví, že je povinen pomoci při dopravní nehodě. Pokud neposkytnete pomoc hrozí, že přijdete o 7 bodů v bodovém hodnocení řidiče. Následovat může pokuta, nebo pobyt za mřížemi až na dvě léta.

Nebuďme k sobě lhostejní

K záchraně druhého člověka není potřeba zase tolik. Stačí si všímat lidí ve svém okolí a chtít. Například, když vidíte někoho, komu se udělalo nevolno, je potřeba začít konat co nejdříve. Navíc k prolomení efektu přihlížejícího stačí se akorát nahlas ostatních zeptat, jestli někdo umí první pomoc. Takže i když vy osobně nevíte co dělat, může právě vaše chování v krizové chvíli zachránit někomu zdraví.

Zdroje:

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz