Článek
Lidové pověsti popisují hrad Houska jako místo s podivnými jevy a nadpřirozenem. Nejenže není jisté, kdo ho nechal postavit, ale otazníky visí hlavně nad tím, proč ho někdo postavil. Traduje se, že byl vybudován na skále, ve které byla puklina vedoucí do plamenů samotného pekla. Přímo nad vstupem do pekelné říše má být hradní kaple, která by měla plnit funkci špuntu.
Také z hradu údajně vede několik tajných chodeb, které se nedaří úplně zmapovat. Jedna z nich by měla být dlouhá dokonce 12 kilometrů a měla by být cestou na nedaleký hrad Bezděz. Ten fungoval jako správní centrum regionu a je jedním z nejstarších dochovaných hradů u nás. Houska by však měl být ještě starší.
Umístění hradu postrádá smysl
Na rozdíl od Bezdězu není žádný zjevný důvod pro existenci hradu na tomto místě. Musíme si uvědomit, že hrady té doby nebyly stavěny pouze proto, že šlechta měla dostatek peněz. Vznikaly jako obranné struktury v blízkosti hranic nebo obchodních cest. Jenže nic z toho se u Housky nenachází.
Dokonce zde musel být i velmi obtížný život, protože v okolí hradu nejsou žádné zdroje, a to ani pitná voda. Vše muselo být přiváženo z okolí. Dříve by se toto místo dalo bez pochyb označit jako konec světa. Všichni, kteří zde pobývali, museli být velmi osamělí a byli v podstatě odříznuti od okolí.
Absence jakéhokoliv strategického významu a obtížnost života vyvolávají řadu otázek, proč zde hrad vznikl. V těchto místech nebylo nutné mít obranu před vnějšími hrozbami. Hrad samotný není příliš obranyschopný a pro nepřátele by bylo snadné ho obejít. Proto je logické, že se řada lidí domnívala, že vznikl, aby něco střežil uvnitř.
Majitelé hradu
Samotný původ hradu je opředen záhadami také. První záznam o majiteli se datuje do 14. století a vlastníkem byl Hynek Berka. Podle kronik však stavba stála již v 9. století v podobě menšího hradiště. Podle kronikářů ho nechal postavit otec svaté Ludmily Slavibor Pšovský a pojmenoval ho po svém synovi Houskovi.
Historikům to však nepřijde pravděpodobné a mnohem logičtější se zdá, že název Houska vychází z keltského slova „goscka“, což znamená brána. To pouze podporuje teorii o bráně do pekla, která se zde má nacházet. Hrad také možná nechal zbudovat Přemysl Otakar II. krátce před sousedním hradem Bezděz.
Po třicetileté válce došlo k rekonstrukci a k vymazání hradu z map. Dlouhou dobu byla lokalita hradu i jeho samotná existence zatajována před veřejností. Po vzniku Československa hrad koupil Josef Šimonek a během 2. světové války zde nacisté skladovali knihy se zednářskou a židovskou tematikou. Po sametové revoluci byl hrad navrácen rodině Šimonků a roku 1999 byl poprvé zpřístupněn veřejnosti.
Snaha o nalezení řešení
Lidskou přirozeností je hledat odpovědi na záhady a takto zaplňovat prázdná místa. Proto řada badatelů přišla s možnými vysvětleními, co způsobuje ony záhadné úkazy, které se tu odehrávají.
Jedním z možných vysvětlení je, že puklina doopravdy existuje a vycházejí z ní jedovaté plyny, které způsobovaly halucinace lidem, kteří kdysi otvor zkoumali. Halucinace spolu s lidovou pověrčivostí té doby by mohly být základem legendy o vchodu do pekla.
Stejně tak je možné, že byl ve skalní prasklině zdroj vody, která byla radioaktivní a způsobovala nevolnosti nebo rovnou nemoc z ozáření. Tomu by mohl nahrávat fakt, že se zde nedaleko nalezlo ložisko uranu. Ten mohl otrávit podzemní vodu. Zdravotní komplikace spolu s představivostí lidí mohly být záminkou pro vznik příběhů o pekelné říši.
Tajemná kaple
Samotná kaple se nachází v severním křídle hradu a zabírá dvě patra. Před kaplí jsou dvoje dveře. Jedny vedou do kaple samotné a za druhými se nachází temná místnost bez oken, kam není doporučeno vcházet kvůli negativní energii.
Dlouhou dobu se nevědělo o freskách na stěnách kaple, které vznikly ve 14. století. Během některé ze stavebních úprav byly malby zakryty. K jejich odhalení došlo až na počátku 20. století během vlastnictví hradu Josefem Šimonkem.
Zajímavé místo na výlety pro odvážné
Traduje se, že citlivější návštěvníci pociťují v celém areálu a hlavně v kapli nepříjemný tíživý pocit. U některých se prý tyto obtíže projevují i ztrátami vědomí nebo brněním rukou. Ať už na existenci pekelné brány věříme nebo ne, jedinou možností, jak si ověřit opravdovost negativních energií, je vyrazit na místo osobně.
Vřele to doporučuji, protože místo je opravdu krásné. Výhled do krajiny, který není ničím rušený, je opravdu malebný. Krajinu v okolí dokresluje sousední hrad Bezděz. Za dobré viditelnosti je dokonce vidět na Říp.
Zdroje:
