Článek
Moje přítelkyně momentálné sleduje reality show Squid Game na motivy stejnojmenného seriálu. Ve zkratce tato televizní hra spočívá v tom, že se účastníci utkávají v různých hrách a postupně jsou eliminováni. Vítěz získá velkou finanční odměnu.
Jednou, když jsem zrovna neměl co dělat, jsem se přidal k přítelkyni, která měla jeden díl puštěný. Herní úkol byl vcelku jednoduchý. Hráči postupně vybírali, kdo postoupí a vždy ten jeden, který byl vybrán pro postup, následně vybral dalšího postupujícího. Jelikož to byl díl z druhé půlky soutěže, předpokládal jsem, že roli sehrají vztahy a osobní vazby. Jenže to jsem byl naprosto na omylu.
V intermezzech, vysílaných během plnění hry, všechny ženy říkaly, že taktika je jasná. Každá žena vybere další ženu a postoupí naprosto minimální počet mužských účastníků. Vlastně jsem ani tak překvapený nebyl, protože ve všech ostatních podobných show se minimálné někdo o tuto taktiku pokusil. Všímám si toho hlavně u žen, ale samozřejmě takovou taktiku využívají i někteří mužští účastníci. Hlavně v soutěžích, kde nejde o fyzickou sílu, což dává ještě menší smysl.
Navíc ve Squid Game jedna z účastnic přímo prohlásila, že to dělají proto, „aby jim to konečně nandaly.“ Jenže to je hrozně neprozíravá taktika. Co by komu měly nandávat? Je snad jedno pohlaví horší než druhé, nebo to jsou ještě dozvuky minulosti? Podotýkám, že šlo o obyvatele USA a Velké Británie. Vítěz může být pouze jeden a mnohem efektivnější by bylo vybírat na základě charakteru a férovosti daného hráče. Protože tvořit si tým pouze na základě pohlaví nemusí být spolehlivé. Osobně bych si vybíral lidi, u kterých bych měl nejmenší pocit ohrožení z jejich strany.
Spojenectví a rivalita
Každá taková soutěž má samozřejmě určitou dynamiku. Někteří hráči si zkrátka více lidsky sednou než jiní. To se mění s postupem hry, kdy jednotliví hráči ukazují charakter.
Hra většinou záměrně směřuje ke konfliktním situacím, protože díky nim mají více sledování. Sice je stavění spojenectví na základě pohlaví první logickou volbou, která se lidem naskytne, jenže to může vést k horším výsledkům v soutěži.
Morální otázka
V případě, že někdo realizuje tuto strategii, je na místě otázka morálky a etiky. Chceme, aby soutěž vyhrál ten nejschopnější nebo ten, co se dobře narodil? Tato taktika naprosto smazává rozdíly mezi tím, kdo jak hrál a jak se choval.
Samozřejmě to není nic, co by hra zakazovala. Je tedy jen a pouze na konkrétních účastnících, jestli k ní přistoupí. Je možné, že jedno z pohlaví v takovém spojenectví může vidět jedinou možnou cestu k vítězství. Za mě to ale není taktika, spíše hloupost.
Logika, takového spojenectví
V případě, že všechny stejného pohlaví označíte jako své spojence, riskujete, že někdo z nich bude mít větší sklony k intrikování, než někteří hráči z opačného pohlaví. Samozřejmě, vždy jde o konkrétní lidi, podle kterých bychom si měli vybírat spojence. Nejen v reality show, ale i v reálném životě. Loajalita a důvěra přeci nezávisí na pohlaví.
