Článek
Kočky jsou velmi oblíbenými zvířecími společníky. Někteří je mají v domácnosti jako mazlíčky, jiní je chovají na zahradě jako šikovné parťáky proti hlodavcům. Právě jejich schopnost snadno zneškodnit krysy a potkany jim vynesla místo na mnoha lodích – ať už transportních, turistických, nebo vojenských – kde chránily místní sklady potravin. Tou snad nejslavnější námořní kočkou byl Oskar.
Díky kočičí ohebnosti a schopnosti přežít pády z vysoké výšky se lidově říká, že mají devět životů. Samozřejmě jde o nadsázku, ale štěstí, které provázelo kocoura Oskara, by vysokému počtu životů odpovídalo. Byl totiž maskotem hned tří lodí, které se během druhé světové války všechny potopily po zásahu torpédem.
Oskar se narodil v Německu roku 1940 a jako svého společníka si ho vybral neznámý německý námořník, který sloužil na lodi Bismarck. Kocour se tak 18. května 1941 stal členem posádky této lodi, která vyplula na misi s cílem zamezit britským zásobovacím trasám.
Jenže loď se stala terčem pronásledování britského královského námořnictva a tato pýcha Hitlerova loďstva šla 27. května 1941 ke dnu po zásahu torpédem. Na palubě bylo kromě Oskara 2 200 námořníků. Z těch bylo Brity zachráněno a zajato pouze 115. Během výlovu přeživších byl kocour spatřen, jak pluje na kusu prkna.
Britští námořníci z lodi HMS Cossack, kteří se bitvy s Bismarckem účastnili, kocoura vylovili a udělali z něj svého maskota. Nevěděli však, jaké je jeho jméno, a tak byl překřtěn na Sama. Loď se následně vydala do Středozemního moře, kde byla součástí konvojů přepravujících zásoby a vojáky.
Po několika měsících, 27. října 1941, se však i tato loď stala terčem útoku. Německá ponorka U-563 svým torpédem způsobila smrt 153 námořníků a vážné poškození trupu, což nevyhnutelně vedlo k potopení lodi. Jelikož se však loď potápěla pomalu, přeživší byli spolu s kocourem evakuováni na blízké plavidlo.
Tehdy byl kocour Oskar Brity označován za nepotopitelného a stal se symbolem naděje na přežití námořních bitev. Námořnictvo ho tehdy „převelelo“ na HMS Ark Royal, která byla ironií osudu právě tím plavidlem, jež potopilo Bismarck i s Oskarovým majitelem. Válka však byla stále v plném proudu, a ani zde neměl kocour klid.
Již 14. listopadu 1941 se Oskarova loď opět stala terčem torpéda vypáleného z německé ponorky. I tentokrát se však podařilo všechny přeživší zachránit a královské námořnictvo se rozhodlo dopřát kocourovi klid. Ujal se ho guvernér Gibraltaru, odkud se se svým novým majitelem přestěhoval do Belfastu, kde žil až do roku 1955.
Zdroje:
