Článek
Pardubický perník je pokladem našeho kulturního dědictví a výbornou lahůdkou pro všechny milovníky sladkostí. Tato tradiční pochoutka, která pochází z Pardubic, je známá svojí bohatou historií a jedinečnou recepturou.
Pardubický perník se vyrábí z kvalitních surovin včetně medu, mouky, koření a ořechů, což mu dodává nezapomenutelnou chuť a vůni. Jeho charakteristická karamelová barva a složité aroma z něj činí skvělý doplněk k čaji nebo kávě, ať už jako lahodná dezertní pochoutka, vánoční cukroví nebo elegantní dárek pro blízké. Perník si zaslouží místo ve vaší kuchyni i ve vašem srdci jako neodmyslitelná součást českého dědictví.
Často ho vidíme spolu s pouťovými atrakcemi, kde září všemožnými barvami a tvary. Jeho skvělou vlastností je, že se dá krásně nazdobit. Jedlými barvami jdou buď vytvořit obrázky nebo nápisy. Texty jako „Z lásky“, „Mamince“ nebo jiné nás přímo nutí k obdarování našich nejbližších. Díky snadné tvarovatelnosti je perník například vhodný i k tvorbě vánočních betlémů, či jiných složitějších struktur.
Historie
Samotný koncept těsta s medem sahá hluboko do lidské minulosti. Již ve starém Egyptě a Řecku byla běžná výroba pečiva složeného z medu, mouky a vody. Často se stávalo, že jednotliví pekaři do tohoto těsta přidávali nejrůznější koření, aby se odlišili od konkurence.
Od té doby pak pernikářské řemeslo nebylo příliš rozšířené, ale i tak se postupně rozrostlo po Evropě, až se kolem 13. - 14. století dostalo i na naše území. Poprvé byl perník prodáván v Turnově v období svátků. Během husitských válek bylo pečení perníku odsuzováno jako mnoho jiných jedinečných profesí. I tak vznikl první perníkářský cech v Hradci Králové.
Největší slávu si však vydobyla až jeho výroba v Pardubicích. Započata byla až v 16. století. Z perníku se stala vyhledávaná sladkost tehdejší vyšší společnosti. I ti bohatší si ho však dopřávali hlavně v období svátků. Následně právo na výrobu perníku v Pardubicích posvětila tehdejší panovnice Marie Terezie.
Lidé s ním soutěží
Perník je natolik populární, že se lidé předhání v tom, aby jejich perník byl co největší a nejpropracovanější. Není tedy divu, že existuje i několik rekordů. Například největší vánoční betlém je složený z 1806 kusů. Na jeho výrobu bylo potřeba 30 kilogramů mouky a 120 vajec.
V největší chaloupce z perníku by bylo možné i přespat. Ze 100 kilogramů těsta a 30 kilogramů cukru vznikla chaloupka vyšší než někteří lidé. Výška této stavby je 1,8 metrů, délka pak 1,6 metrů a šířka 1,3 metru, tudíž by zde zvládlo přespat dítě i menší dospělý.
Zdroje:
