Článek
Horoskop, chtě nechtě, zná snad opravdu každý. Někteří si klepou na čelo, když vidí někoho, kdo podle něj řídí své kroky, a jiní se nepustí do žádné větší záležitosti, aniž by si v horoskopu přečetli, zda je to zrovna dnes dobrý nápad. I přes nedůvěru a odpor některých lidí k horoskopům jsme všichni schopni odpovědět na otázku, jaké jsme znamení.
Ačkoliv je astrologie poměrně složitý a do jisté míry pochybný obor, předpovědím na základě hvězd věří velké množství lidí. Dokládá to fakt, že horoskopů najdeme na internetu hromady a své místo mají i v mnoha časopisech. V roce 2009 v průzkumu dokonce 80 % Čechů přiznalo slabost pro předpovědi.
Horoskop je astrologická tabulka, která zohledňuje postavení hvězd na obloze v daný moment na daném místě. Vychází z řeckého slova „horoskopos“, což znamená znamení času. První dochované horoskopy vznikly dokonce již kolem roku 450 před naším letopočtem v Babylóně.
Proč věříme horoskopům
Počet lidí rozumějících astrologii je výrazně menší než těch, kteří věří v pravdivost horoskopů. Psychologie si tento fenomén vysvětluje tím, že horoskopy dávají lidem pocit ucelené kategorie, do které zapadají. Nabízí nám to zrcadlo, které sice může být zkreslené, ale my si z něj vybereme to, co se nám zrovna hodí.
Naše životy jsou plné nejistoty, na kterou můžeme reagovat různě podle toho, jaká emoce v nás zrovna převládá. Často si klademe otázku „co kdyby…“, na kterou sice nemáme odpověď, ale pod vlivem strachu, touhy, pokory nebo jiné emoce chceme tyto bílá místa zaplnit.
Roli hraje také to, že mnoho generací našich občanů bylo vychováno v tom, že mají poslouchat autority na úkor vlastního úsudku. Takový člověk, který předpokládá, že autor horoskopu je autorita obdařená větším množstvím poznání, pak snadno uvěří, že horoskop je reálný.
Ovšem podle psychologů není důvěra v horoskop ničím špatným. Nesmí však jít o pouhé slepé následování a zřeknutí se vlastního úsudku. Pokud horoskop používáme pouze jako průvodce životem nebo sérii doporučení, je důvěra v něj zajisté neškodná a dává člověku možnost přemýšlet o svém duševním rozměru.
Jak to, že horoskopy vycházejí
Mnoho z těch, kteří svůj horoskop zjišťují denně, by přísahalo, že je to přesná metoda pro řízení života. Je to však dáno tím, jak horoskopy fungují. Vždy si vzpomenu na jeden díl animovaného seriálu se žlutou rodinkou, kde si hlavní postava přečte v horoskopu, že dnes zemře. Jeho manželce se to zdá až moc konkrétní a podívá se na svůj, kde se dozví, že dnes její manžel zemře.
Přesně takto horoskopy nefungují. Dávají vám pouze obecné informace, které můžete přiřadit naprosto k čemukoliv. Například já mám v dnešním horoskopu napsáno, že pokud mě něco trápí, měl bych se svěřit rodině. Samozřejmě, svěřit se lidem často pomůže ulevit a u rodiny většinou vždy najdete oporu. Jsem si jistý, že kdybych měl potřebu se s něčím svěřit a na radu horoskopu to udělal, jistě bych nic nezkazil.
Také mám dnes velkou příležitost k provedení životní změny. Pod tím si však člověk může představit naprosto cokoliv. Mám změnit práci? Víc se věnovat rodině? Začít cvičit? Kdokoliv, kdo by se rozhodl udělat životní změnu, ji určitě neudělá, pokud cítí, že by byla k horšímu. Horoskop nás tedy může popostrčit ke změně, kterou již delší dobu plánujeme.
Máme také tendenci přeskakovat to, co se nám zrovna nehodí. Například rubriku partnerského života. Na dnešní den mám předpovězeno, že bych měl se svou polovičkou něco podniknout. Jenže je naprosto jisté, že řada lidí stejného znamení jako já nemá aktuálně partnera/partnerku, a tudíž to pro ně nedává smysl.
K financím mi horoskop radí, abych se dnes v zaměstnání zachoval loajálně, že se mi to v blízké době vrátí. No, co k tomu říci? Když se budu v zaměstnání chovat loajálně ke kolegům, nadřízenému nebo zaměstnavateli, je pravděpodobné, že se mi to vrátí, až to budu potřebovat.
Test horoskopu na studentech
V roce 1948 profesor psychologie Bertram Forer rozhodl zjistit, jak důvěřiví budou jeho studenti, pokud jim jako hodnocení předloží vyňatý text z horoskopu. Chtěl tím dokázat, že horoskopy jsou psány tak vágně, že mohou pasovat naprosto na každého člověka, který si je čte.
Rozdal tedy studentům test osobnosti a oznámil jim, že na další přednášce každý dostane komplexní hodnocení jeho vlastností. Po 14 dnech dostal každý student text složený z vět, které Forer poskládal z horoskopů, jež vyšly v jeho oblíbeném časopise minulý týden.
Studenti potom na stupnici od 0 do 5 měli ohodnotit, jak přesný je jejich popis vypracovaný profesorem. Studenti se vesměs shodovali, že to odpovídá, a průměrné hodnocení bylo 4,26. Každý student však dostal naprosto stejný text hodnocení.
Tento fenomén důvěřivosti byl pojmenován Forerův efekt. Jedná se o projev lidské důvěry k autoritám. Roli hraje také lidská domýšlivost, sebeklam a subjektivní validace. Nejlépe se tento jev dá popsat jako „přání otcem myšlenky“. Naprosto stejně to funguje u horoskopů, které nám předkládají obecné, nic neříkající fráze, s nimiž se může ztotožnit každý.
Anketa
Zdroje:
