Článek
Oslavy vánočních svátků v Československu v první polovině 20. století se příliš nelišily od těch, které se slavily za dob Rakouska-Uherska. Rodiny se o svátcích scházely, společně hodovaly a večer jim donesl dárky Ježíšek. Jenže když se k moci dostali komunisté, rozhodli se, že dosavadní podoba Vánoc není vhodná pro nově nastolený socialismus. Proto nechal Antonín Zápotocký Ježíška zestárnout.
V roce 1952 byla již pozice komunistů u nás neochvějná a lidé se postupně přizpůsobovali novému politickému zřízení. Ti, kteří si v tomto roce pustili vánoční projev prezidenta Antonína Zápotockého, však nejspíše pozvedli obočí v údivu nad tím, kam až komunistická propaganda může zajít.
Prezident svému lidu totiž oznámil, že dosavadní stavění betlémů, ve kterých byl středobodem narozený Ježíš Kristus, je symbolem toho, že chudí patří do chléva a špíny. Tomu však komunisté udělali přítrž a z nahého novorozence udělali starého pána v kvalitním rudém kožichu a dobře padnoucí beranici.
Děda Mráz měl přinášet dárky z východu a k orientaci mu neměla sloužit betlémská hvězda, ale rudé hvězdy stavěné na průmyslových stavbách napříč celým blokem socialistických států. Prezident samozřejmě nezapomněl lidem připomenout, že těch hvězd přibývá čím dál tím víc a plány se plní v plném rozsahu.
I když se může zdát, že jde o úsměvný krok mocného člověka, který se rozhodl, že i vánoční svátky upraví k obrazu svému, komunisté k tomu měli dva důvody. Měli totiž potřebu odklonit i tyto svátky od křesťanství a zároveň se chtěli zalíbit svým nadřízeným v Moskvě.
Vedení země nechtělo, aby se slavilo narození křesťanského spasitele, ale zároveň si uvědomovalo, že zrušení Vánoc není reálné. Proto se rozhodli, že když Ježíšek nebude dítě, ale starý muž, postupně se na oslavy jeho narození zapomene a budou se moci slavit úspěchy socialismu a tvrdé práce po celý rok.
V Rusku jsou Vánoce výrazně odlišné od těch našich. To je dáno tím, že u nich převládá pravoslavné náboženství. Jejich dárky již od nepaměti nosí dětem právě Děda Mráz nebo Mrazík. Právě díky přijetí prvků ruských Vánoc na naše území se českoslovenští komunisté chtěli zavděčit Sovětskému svazu.
Kromě zestárnutí Ježíška nastaly i další změny. V roce 1956 komunisté rozhodli o vysílání pohádek v čase, kdy se obvykle chodilo do kostela, aby udrželi děti u obrazovek. Z kalendáře Josefa Lady vymizely veškeré náboženské symboly. Mnoho lidí nespokojených s režimem se proto rozhodlo využít Vánoce k nenápadnému odporu, například v podobě zpívání koled o Ježíškovi.
Zdroje:
