Článek
Vietnamská národnostní menšina na území České republiky je po Slovácích a Ukrajincích třetí největší. I když je země, z níž pocházejí oni nebo jejich rodiče a prarodiče, vzdálená tisíce kilometrů, mezi nás velmi dobře zapadli. Díky jejich podnikavosti a pracovitosti se s nimi často setkáváme například ve večerkách nebo restauracích. Jak se však stovky rodin z Asie dostaly do středu Evropy?
V současnosti Česká republika eviduje více než 68 tisíc obyvatel, kteří se hlásí k vietnamské národnosti. Jsou mezi nimi občané České republiky s vietnamským původem, ale i občané Vietnamu, kteří zde mají povolení k dlouhodobému pobytu. Vesměs se však jedná o lidi, kteří se již na našem území narodili.
Vše začalo během komunismu
Na našem území je většina z Vietnamců těch, kteří se tu narodili nebo se sem přistěhovali za rodinou, která zde již žila. První masivní příchody této menšiny začaly již za komunismu. Tehdejší Československo a Severní Vietnam totiž byly pod nadvládou komunistických režimů.
Naše země však byla mnohem vyspělejší než Vietnam. Proto se vlády obou zemí dohodly v roce 1956 na vzdělávacích pobytech v Československu. Od té doby až do roku 1967 k nám dorazily desetitisíce lidí za účelem vzdělávání, hlavně na vyšší pozice v těžkém a těžebním průmyslu.
Útlum nastal v roce 1968 kvůli destabilizaci bezpečnostní situace v Československu v důsledku invaze. Výměnné stáže se znovu obnovily až v roce 1973 a trvaly až do samotného pádu komunistického režimu. V 80. letech u nás pobývalo až 28 tisíc Vietnamců.
Nejednalo se však pouze o lidi, kteří se zde plánovali naučit, jak pracovat ve prospěch socialismu ve své zemi. Mířily sem i děti významných funkcionářů vietnamské komunistické strany a pobyty v Československu se také staly předmětem úplatků, protože život v Československu nabízel více možností.
I když u nás probíhala normalizace a také zde byla komunistická totalita, byly zde podmínky mnohem přívětivější než ve Vietnamu. Navíc československá města byla vyspělejší a poskytovala Vietnamcům lepší podmínky zdravotnické péče nebo například lepší dostupnost sortimentu v obchodech.
Jenže po sametové revoluci nová vláda neměla důvod tuto spolupráci obnovovat nebo v ní pokračovat, a celý program skončil. Tehdy se vietnamská populace u nás smrskla na necelých 10 tisíc lidí. Československé úřady se však tyto stážisty nesnažily vrátit zpět do Vietnamu a oni si mohli svobodně vybrat, zda zůstanou, nebo se vrátí.
Po revoluci
Většina z oněch 10 tisíc se u nás rozhodla zůstat, a to hlavně z ekonomických důvodů. Jejich počty se ještě rozrostly hlavně kvůli benevolenci československé vlády. Proto na naše území přišlo i mnoho Vietnamců z okolních zemí, kde jim hrozila deportace nebo jiné problémy s úřady.
Tito lidé byli první generací, která u nás začala zakládat rodiny. Ihned se chopili příležitostí, které jim poskytovaly nové kapitalistické podmínky v Československu. Na začátku provozovali hlavně stánky s levným oblečením, které přes své příbuzné dováželi z celé Asie.
Ke stánkům se později přidaly i kamenné prodejny s potravinami, pro které se vžilo označení večerka díky otvírací době, která byla ve většině případů delší než u supermarketů. Také začali zakládat restaurace, ve kterých připravovali a podávali tradiční asijské pokrmy. I přes časté kontakty Čechů s Vietnamci se ani jedna skupina nesnažila o významnější prolínání kultur.
Od začátku nového tisíciletí se vietnamská populace začala postupně rozrůstat, protože začala zakládat rodiny. Tato druhá generace je již více integrovaná do většinové populace, protože zde navštěvovala základní, střední i vysoké školy. Tato generace se také snaží o větší prolínání kultur.
První politický zástupce vietnamské menšiny
Důležitá změna pro Vietnamce přišla v roce 2013, kdy vláda Petra Nečase schválila rozšíření Rady vlády pro národnostní menšiny o zástupce Vietnamců. Tento krok byl jejich komunitou mohutně oslavován hlavně v pražské tržnici Sapa, kam bylo pozváno mnoho umělců přímo z Vietnamu.
Tržnice Sapa vznikla v roce 2000 a vžila se pro ni přezdívka Malá Hanoj nebo pražská Hanoj s odkazem na hlavní město Vietnamu. Ta byla v minulosti často spojována s nelegální činností spojenou s paděláním, prodejem omamných látek a organizovaným zločinem. To však v roce 2010 policie vyvrátila s tím, že zde neeviduje žádnou nadměrnou kriminalitu.
Zdroje:
