Článek
Obecně se jako začátek 1. světové války označuje moment, kdy v roce 1914 provedl srbský aktivista Gavrilo Princip atentát na dědice rakousko-uherského trůnu Frantíška Ferdinanda ďEste a jeho manželku Žofii. Smrt habsburského korunního prince dala do pohybu kola událostí, které svět přivedly do nejhoršího vojenského konfliktu, který do té doby lidstvo zažilo.
Atentát byl pouze roznětkou, která odpálila sud střelného prachu. Atmosféra v Evropě byla napjatá a pohádaní vládci čekali na záminku pro vyvolání války. Na starém kontinentě bylo několik mocností jako Francie, Velká Británie, Rusko, Německo a Rakousko-Uhersko, které se navzájem předháněly ve zbrojení a navzájem si napadaly své kolonie.
Stalo se přesně to, čemuž se ještě 15 let předtím snažila zabránit královna Viktorie. Její sňatková politika udělala z Evropského kontinentu rodinnou záležitost. Vzájemné vazby mezi panovníky měly udržovat klid a mír a ukončit tak staletí neustávajících bojů.
Evropská královna Viktorie
Panovnice Velké Británie, královna Viktorie, byla až do roku 2015, kdy ji překonala královna Alžběta II., nejdéle sloužící hlavou Britského impéria. Vládla v letech 1837 až 1901 a jejím cílem bylo sjednotit Evropu pomocí sňatkové politiky. Cestou jí k tomu bylo jejích 9 dětí a 42 vnoučat.
Dařilo se jí dostávat do vládnoucích monarchií v Evropě své potomky. Tím navázala rodinné vztahy s 10 královskými rodinami napříč celým kontinentem. I díky tomu si vysloužila přezdívku babička Evropy. Jenže její představa věčného míru se rozpadla krátce po její smrti.
V čele válečného šílenství, které zachvátilo Evropu, stáli car Mikuláš II., německý císař Vilém II. a Jiří V. Přímými vnoučaty královny Viktorie II. byl Vilém a Jiří, takže tito dva panovníci byli bratranci. S Mikulášem jsou rodinné vztahy komplikovanější. Jeho manželkou byla vnučka královny Viktorie II., ale zároveň Mikulášova matka byla sestra matky Jiřího.
Ať se ve vztazích vyznáte nebo ne, důležitý je pouze fakt, že všichni tři budoucí vládci se v dětství dobře znali a často spolu trávili prázdniny a slavnostní příležitosti. Pojilo je tak i mnoho společných zážitků a dětských her. Těžko říct, jestli někdo tušil, že tito tři chlapci hrajícími si s vojáčky jednou proti sobě povedou skutečné armády.
Spletité cesty života
Mohlo by se zdát, že potomci královny Viktorie měli na růžích ustláno. Jednalo se o vládnoucí elitu, která žila v krásných palácích, kde se stoly prohýbaly pod tíhou těch nevybranějších specialit z celého světa. I přes to se vzájemné spory dostaly až do fáze, kdy většina z nich přišla o moc a některé členy královské rodiny stála válka i život.
Prvním vnoučetem, kterého se babička Evropy dočkala, byl Vilém II. Pruský. Královna spokojená nebyla, protože měl chlapec ochrnutou levou ruku. Byla mu tedy naordinována léčba, která byla spíše formou převýchovy s cílem, aby mohl Vilém používat obě ruce. Možná i tlak jeho babičky v něm probudil ambici ji překonat. Proto potom, co usedl na německý trůn, začal masivně zbrojit. Investice do námořnictva měla jediný cíl, a tím bylo předčit loďstvo Velké Británie. Navíc jeho zbrojení přimělo i ostatní okolní státy ke zvýšení výdajů na armádu.
Za to car Mikuláš II. Ruský měl vztahy s Anglií mnohem lepší, ale ani to mu nakonec nepomohlo. Až do rozpoutání války žila carova rodina spokojený život. A to i napříč řadě nepříznivých situací, jakými byla nespokojenost veřejnosti, ekonomická stagnace a válka s Japonskem. Jediným, co carovu rodinu trápilo, byla hemofilie jejich prvního syna a dědice trůnu Alexeje. Toho vyléčil až mystik Rasputin, který si tím získal místo na ruském vládnoucím dvoře.
Jenže vstup Ruské říše do 1. světové války umocnily vnitřní nepokoje, které řadu let probublávaly ve společnosti. Koncem cara Mikuláše II. byly neúspěchy na bojišti, které ho přinutily vzdát se trůnu a následovala bolševická revoluce. Carovu rodinu se pokusil ze zajetí zachránit Britský panovník Jiří V., který jim nabídl azyl. Nejspíše strach bolševiků ze života cara v zahraničí byl tím impulsem, který vedl k rozkazu popravit celou rodinu.
Pád monarchií
Kdyby nebylo blízkých vztahů Rakouska-Uherska a Německého císařství, tak by se nejspíše Vídeň neodvážila zaútočit na Srbsko. Jenže tomu odmítal přihlížet ruský car a vyrazil Srbům na pomoc. Přidal se k němu i král Jiří V. a následná síť spojeneckých vztahů mezi jednotlivými státy Evropy a jejich koloniemi uvrhla celý svět do hrůz velké války, které se později začalo říkat 1. světová válka.
Zpětně se jenom těžce určuje, kdo mohl v jaké chvíli zatáhnout za záchrannou brzdu a zvrátit vývoj následujících událostí. A přitom za vším stála snaha královny Viktorie II. udržet věčný mír v Evropě, který měl přinést Evropanům prosperitu a klid.
Jenže už 17 let od smrti královny Viktorie se dramaticky snížil počet královských dynastií, které si udržely moc. Smrtí milionů, hrůzou zákopové války ani používáním bojových plynů to neskončilo. Mocenské vakuum a ponižující mírové smlouvy připravili půdu pro vzestup radikálů, jakými byl například Adolf Hitler nebo Benito Mussolini.
Historici se shodují, že k 2. světové válce mohlo dojít právě v důsledku té předcházející. A díky té následně zase mohlo dojít k válce studené. Snaha královny Viktorie sjednotit Evropu na konci 19. století tedy přesně nalinkovala celé 20. století.
Zdroje:
