Článek
Vnímání práva v historii bylo mnohdy diametrálně odlišné oproti dnešku. Častokrát byla k zodpovědnosti hnána zvířata, ať už domácí nebo divoká. Rozsudky bývaly kruté, většinou tresty smrti. Ač se nám to může zdát neuvěřitelné, tak dříve bylo na zvířata pohlíženo jako na právně odpovědné bytosti.
Zvířata se mohla dopustit nejrůznějších provinění, ať už šlo o vraždy, ničení úrody, roznášení nemocí nebo spolupráce s ďáblem. Tyto případy nám ukazují, jak byli lidé dříve pověrčiví a zároveň důslední ve vymáhání práva.
Prasata, která vraždila
První případ, na který se podíváme je ze sklonku roku 1457. Tehdy byla prasnice a její selátka obviněna z vraždy Johana Martina. Obvinění bylo založeno na základě nalezení těla poblíž prasat. Několik svědků dokonce potvrdilo, že hrůzný čin vraždy přímo viděli. Přihlížející se ovšem shodli pouze na vině prasnice. Selata totiž nikdo při činu neviděl. Proto byla k trestu smrti odsouzena pouze matka prasátek, ta byla následně veřejně oběšena. Veřejnou popravu soudce nejspíš uložil nejen jako možnost pobavení společnosti, ale nejspíše i z důvodu, aby si takový čin ostatní hospodářská zvířata příště rozmyslela.
O 100 let později, roku 1579 ve Francii, byly dvě stáda prasat obviněna z toho, že se surově vrhnula na kolemjdoucího. Tehdejší soudnictví neznalo nic jako nepřípustnost kolektivní viny. Proto byla obě stáda odsouzena k smrti. Jenže s tím se nehodlal smířit zemědělec jemuž prasata patřila, protože by to byl konec jeho obživy. Proto obvinil usmrceného, že stáda úmyslně splašil. Podařilo se mu zachránit tímto způsobem většinu stáda, i když některá prasata byla upálena na hranici.
Osvobozená oslice
Bizarní soud proběhl i dlouho po konci středověku, roku 1750. Tehdy byl jistý muž nachytán při souloži s oslicí. Dnes by na provinění bylo pohlíženo jako na jednostrannou záležitost a byl by souzen pouze chycený muž. Jenže v 18. století byli souzeni oba jako viníci se stejným podílem. Před tvrdým trestem byla oslice zachráněna díky svědectví kněze. Tento hodnostář u soudu dosvědčil, že zvíře je ctnostné a bezúhonné a bylo pouze obětí.
Myši zachránil právník
Ve francouzské provincii Autun bylo v 16. století přivedeno před soud několik krys. Tito hlodavci byli obviněni ze zničení úrody ječmene. Jenže měli samozřejmě právo na obhajobu. Té se zhostil místní právník Bartholomew Chassenée. Obhajobu postavil na nemožnosti krys dostat se do skladů obilí, protože všude v okolí sýpek číhá velké množství koček a taková akce by pro hlodavce byla jistojistá smrt. Nakonec byly shledány nevinnými a osvobozeny.
Kohout spolčený s ďáblem
Běžně byly ve středověku inkvizicí pronásledovány čarodějnice. Toto běsnění se v Evropě nevyhnulo téměř žádnému státu. Ovšem málokde probíhal tak zvláštní soudní proces jako roku 1474 ve švýcarské Basileji. Tehdy byl obviněn kohout ze snesení vejce. Věřící byli přesvědčení, že za toto může kohoutova smlouva se samotným vládcem pekel. Soudní jednání skončilo jednoznačným obviněním zvrhlého kohouta. Ten byl následně zaživa upečen za přítomnosti velkého davu přihlížejících. Kat údajně z jeho útrob vytáhl další tři vejce, která utvrdily místní soudy, že rozhodli správně.
Brouci vykázání z oblasti
Na konci 15. století se obyvatelům Švýcarského Curychu nelíbilo, že si nejrůznější brouci pořádají hostiny na jejich úrodě. Hmyzu bylo nejprve důsledně vysvětleno, že takto to dál nejde. Když kárání biskupů nepomohlo, bylo přistoupeno k drastickému rozhodnutí a otravný hmyz byl vykázán z oblasti. Museli se vystěhovat pryč, a to do týdne. Hmyz tak neučinil a byl předvolán, jenže ani na předvolání nijak nereagoval. Zde se nepodařilo sjednat soudům spravedlnost.
Zdroje:
