Článek
Dle slov režiséra Jiřího Adamce je pro většinu lidí poslední den v roce dobou radosti a zábavy. To však neplatí pro herce a produkci silvestrovských televizních pořadů, kteří mají na starosti, aby se všichni bavili. Mít odpovědnost za takovou show prý není záležitost jednoho dne, ale pracovat se na něm musí celý rok.
Když dostal Adamec silvestrovskou estrádu na starosti, prý vůbec neměl radost. Prestiž a sláva s tím spojená byla nicotná oproti zodpovědnosti a důležitosti toho, aby se vše podařilo. Režisér měl však dostatek talentu a možná i štěstí a některé jeho pořady se reprízují dodnes.
Ty nejslavnější uváděl a moderoval Vladimír Menšík a opakování netáhne pouze pamětníky s chutí po nostalgii. Menšíkův humor byl nápaditý a nadčasový. Dokáže tedy zaujmout mladší diváky i po několika desetiletích. Hlavně díky tomu, že měl Menšík od Československé televize a režisérů velkou tvůrčí svobodu.
Není jisté, kde tvůrci čerpali inspiraci pro tento pořad. Někteří vidí podobnost s velkolepými show, které probíhaly ve Spojených státech. Jiní zase vše dávají do souvislosti s komplikovanou dobou Charty 77 a Anticharty, kdy proti sobě jednotliví umělci hlasitě vystupovali a televize chtěla občanům dopřát opět trochu klidu a obyčejné nepolitické zábavy.
Adamec si do svého týmu přibral ještě Jaroslava Dietla. Ten byl autorem tehdejších slavných pořadů jako Nemocnice na kraji města, Tři chlapi v chalupě nebo Dva písaři. První verze scénáře však narazila. Problémy byly jak s vedením televize, tak s ÚV KSČ. Všichni měli totiž svůj vlastní pohled na to, co by se mělo v silvestrovské estrádě dít.
Menšík nebyl první volbou
I když je dnes Vladimír Menšík ikonickou postavou silvestrovské zábavy, nebyl první volbou, kterou produkce zvažovala. Všichni věděli, že potřebují výraznou osobnost, kterou všichni diváci znají.
Jednou z prvních možností byl Miloš Kopecký. Populární herec, který ztvárnil doktora Strossmayera z Nemocnice na kraji města. Jenže produkce věděla, že na něj není spolehnutí. Sice v té době ještě nebyla známá jeho psychická nemoc, ale i přes to se vědělo, že v živém vysílání by s ním byla komplikovaná spolupráce.
Dalším zvažovaným byl skvělý bavič a vypravěč Miroslav Horníček. Ten byl pro produkci ideální, jenže s ním narazili u komunistického vedení státu. Ti ho považovali za „nebezpečně inteligentního“. Komunisté mu nebyli schopní odpustit jeho Hovory H.
Dalším v řadě před Menšíkem byl Jiří Sovák. Velikán českého herectví měl své nesporné kvality, ale problém mu dělala improvizace. Produkce sice věřila, že to zvládne, ale on sám si nebyl jistý. Roli také hrálo, že se nechtěl stát nástrojem komunistické propagandy.
Menšíkovy silvestry
Poté, co to nevyšlo s Kopeckým, Horníčkem ani Sovákem, přišla řada na Vladimíra Menšíka. Ani to nevypadalo, že se podaří. Menšík totiž první nabídku odmítl. Jenže produkce neměla moc dalších možností. Proto zůstali u přesvědčování Menšíka. Uháněli ho všude, kde měli příležitost ho potkat.
Nakonec se to podařilo. Svoji roli v tom hrál finanční obnos, který si za první vystoupení slavný herec řekl. Přesná výše honoráře se neví, ale je známo, že daleko přesahoval tehdejší nejvyšší televizní výplaty. A peníze nebyly všechno, co Menšík požadoval. Chtěl také maximální tvůrčí svobodu, aby nemusel brát ohledy na žádné názory komunistů ani vedení televizní stanice.
Zkoušky začaly už na podzim roku 1977. Piloval se scénář, vtipy i celková finální podoba celého pořadu. Jenže režisér Roháč i Menšík během zkoušek hodně pili a celkový proces tím byl velmi ovlivněn. Nakonec možná právě alkoholu vděčíme za mnohé vtipy, které byly a možná stále jsou ikonické.
Druhou záležitostí, která se musela vyřešit, byla scénografie a kostýmy. Vladimír Menšík měl dost netypickou postavu, a proto bylo nutné mu oblečení na tento večer udělat na míru. O to se postaral slavný pražský salón Adam, který dříve oblékal osobnosti první republiky.
První dva silvestrovské pořady se jmenovaly „Silvestr na přání“ a „Čí jsou Kavčí hory.“ Ty dopadly výborně a všichni byli spokojení. Diváci dostali skvělou dávku humoru, který shrnul uplynulý rok. Zároveň si Menšík udržel vysokou uměleckou úroveň.
Bohužel třetí rok již tak vydařený nebyl. Sám Menšík ho již dělat nechtěl kvůli zhoršujícímu se zdraví, které ho postupně zrazovalo. I když měl jeho výkon stále vysokou úroveň, již působil unaveně a stín jeho minulých hereckých výkonů byl koulí u nohy. Nakonec byl zvažován i čtvrtý díl, ale ten byl překažen smrtí režiséra Jana Roháče. Následně v dalších letech došlo k celkové změně pořadu do podoby, která již nebyla s Vladimírem Menšíkem.
Zdroje:
