Článek
Kanada i Dánsko jsou členy Severoatlantické aliance, ale ani tento spojenecký svazek jim nebránil vést několik desítek let spor o malý ostrůvek poblíž Grónska. Uprostřed Kennedyho průlivu, nedaleko pobřeží Grónska, se nachází Hansův ostrov. Tato pevnina o rozloze pouhého 1,3 kilometru čtverečního je neobydlená, nic zde neroste a nejsou zde žádné cenné suroviny. Přesto si ji nárokují Dánsko i Kanada.
Ačkoli je Dánsko menší evropský stát, mezinárodní společenství mu v roce 1933 uznalo nároky na celou rozlohu Grónska. Námořní hranice však byla vytyčena až o 40 let později, v roce 1973. Jenže Hansův ostrov si nárokovalo jak Dánsko, tak Kanada, a vznikl tak jeden z nejúsměvnějších mezinárodních sporů o území.
Možná, kdyby se na tomto ostrově nacházela rozsáhlá naleziště ropy, zemního plynu nebo diamantů, padlo by v tomto konfliktu nespočet vojáků. Kvůli jeho bezvýznamnosti a tomu, že jsou obě země spojenci, se však vše odehrávalo spíše v rovině vzájemného pošťuchování.
Obě země totiž čas od času vyslaly vojenský výsadek na člunu, který na ostrově sundal vlajku protivníka, nahradil ji svou a převzal dárek, který tam zanechali jejich „nepřátelé“. Při těchto akcích na ostrově totiž kromě své vlajky zanechávaly i láhev alkoholu vyrobeného na svém území.
Kanada zanechávala láhev whisky a Dánové sem přinášeli svůj akvavit. Když byl tedy ostrov „dobyt“, válečnou kořistí se stala právě ona láhev dodaná protivníkem. Pro pohraničníky a vojáky obou států to bylo příjemné zpestření jejich všední služby v této klidné oblasti.
Ve 21. století se však tento konflikt přenesl i do virtuálního prostředí, čímž získal podobu hybridní války. Tato fáze konfliktu je označována jako „Google war“, kdy se obě strany snažily na internetu vytvořit dojem, že jsou právoplatnými vládci tohoto ostrova. Například si navzájem upravovaly stránky na Wikipedii.
I když se jednalo o úsměvnou mezinárodní roztržku a hravý sousedský spor, vše změnila agrese Ruské federace na Ukrajině. Dánsko a Kanada se v důsledku ruské expanze snažily najít diplomatickou cestu, jak tento spor ukončit. Dohoda byla nakonec potvrzena parlamenty obou států a vstoupila v platnost 14. června 2022.
Tento krok byl učiněn, aby byla demonstrována jednota států v oblasti Arktidy. V této oblasti totiž v důsledku globálního oteplování začíná být možné provádět těžbu a výzkum. Panují však obavy, že i zde se Ruská federace pokusí získat vliv silou, a proto se Dánsko a Kanada raději dohodly, aby posílily jednotu NATO v tomto regionu. Ostrov byl po dohodě rozdělen mezi oba státy.
Zdroje:
