Článek
V Evropě se konec 2. světové války datuje na 8. května 1945 v souvislosti s kapitulací Německa. Jenže válka ve skutečnosti skončila až na podzim roku 1945, kdy po svrhnutí dvou atomových bomb kapitulovalo i Japonské císařství, konkrétně 2. září. Mnoho japonských jednotek v Tichomoří však informace o konci války nemělo, nebo jim odmítalo věřit. Tito zapomenutí vojáci plnili své rozkazy i rok po konci války.
Tím snad nejslavnějším byl Hiró Onoda, který spolu se svými třemi spolubojovníky měl úkoly na ostrově Lubang, jenž patří k Filipínám. Jejich práce zde spočívala v monitorování vojenských objektů, přičemž jejich velitel jim dal ještě jeden důležitý úkol – nepadnout do zajetí.
Jelikož Onoda a jeho skupina neměli spojení s japonským velitelstvím, zkrátka plnili své povinnosti, přežívali v džungli a každým dnem očekávali, že své informace předají velitelství a japonská armáda ostrov dobude. Doufali, že budou oslavováni jako hrdinové. Jenže čekali marně, protože o nich nikdo v Japonsku nevěděl.
Velitelé je považovali za mrtvé nebo předpokládali, že se k nim informace o konci války dostala a oni se vrátili domů. Skupina se tedy dlouhé roky soustředila na špionáž, během které se mnohdy dostala do přestřelek s filipínskými vojáky nebo policisty. Ti však neměli způsob, jak se skupiny zbavit.
Onoda a jeho společníci totiž málo zmapovanou džungli znali mnohem lépe, uměli se v ní pohybovat a jejich pronásledování bylo téměř nemožné. Navíc skupina neváhala použít zbraně. Klíčovou roli hrál rozkaz jejich nadřízeného, že nesmí padnout do zajetí.
Z vrtulníků bylo do lesů, kde skupina působila, shazováno velké množství letáků s informacemi o konci války. Skupina o nich věděla a měla tak informace o kapitulaci Japonska, ale považovala je za lži, jimiž se je nepřítel snaží vylákat z úkrytu a zajmout. Japonští vojáci to nehodlali riskovat.
Během přestřelek docházelo i k úmrtím. Během dlouhých let zemřelo v přestřelkách 30 Filipínců a dva členové Onodovy skupiny. Poslední Onodův spolubojovník se vzdal, a Hiró Onoda tak zůstal v džungli sám, stále věrný svému císaři. Zlom nastal až v roce 1974, kdy ho náhodou potkal japonský turista. Ten zajistil, aby na ostrov dorazil bývalý Onodův velitel a vydal mu rozkaz ukončit válku.
Filipíny i přes množství mrtvých udělily Onodovi milost. Hiró Onoda se stal japonským hrdinou a symbolem věrnosti a nezlomnosti. Po zbytek aktivního života žil na ranči v Brazílii, kde díky svým zkušenostem vyučoval přežití v divočině. Na důchod se přestěhoval zpět do své vlasti a zemřel v roce 2014 ve věku 91 let.
Zdroje:
